Tu pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje 22. března 2011 v Kulturním domě Radost v Havířově. Zúčastnili se jí zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, představitelé Moravskoslezského kraje, měst a obcí regionu, zástupci vysokých škol, státních institucí i soukromých podniků.
„Částka 20 miliard korun je učena na program řešení ekologické a částečně hospodářské revitalizace v Moravskoslezském kraji. Ten probíhá od roku 2002 až do roku 2018 a je založen na realizaci předem vyspecifikovaných prioritních projektů," uvedl Vít Kaštovský, zástupce ředitele odboru hornictví a stavebnictví Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Zástupci regionu však namítají, že z dvaceti miliard korun určených pro region už šest miliard chybí. „Byly použity na zahlazení ekologických škod po těžbě ropy na jižní Moravě. Chceme proto, aby částka byla znovu navýšena a zohledněno i DPH," vysvětlil Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a předseda představenstva Krajské hospodářské komory MSK s tím, že se tak může stát, že na všechny projekty peníze nebudou. Účastníci konference proto odsouhlasili oslovit s tímto požadavkem vládu.
V regionu bylo do konce roku 2010 podle Víta Kaštovského zatím ukončeno 56 projektů v celkovém finančním objemu zhruba 0,75 miliardy korun. V současné době probíhá realizace 52 projektů za asi 3,46 miliardy korun.
„Dále bylo na ministerstvo financí předáno k přípravě a zadání veřejné zakázky 25 projektů za 3,18 miliardy korun a meziresortní komise pro řešení revitalizace v Moravskoslezském kraji přijala do svého programu dalších asi 130 projektů. Ty by potom měly přijít zhruba na 13 miliard korun," upřesnil Vít Kaštovský.
Vedle státního podniku Diamo, společnosti Vítkovice, státního podniku Povodí Odry, či společnosti OKD uplatnily v rámci programu také své projekty města a obce kraje. K významným patří například projekt Komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu, který začal v minulém roce.
K podstatným sanačně rekultivačním projektům patří třeba sanace a rekultivace území Křemenec v Karviné - Doly, dále rekultivace území Darkov - tzv. Darkovské moře, které by mělo v budoucnu sloužit pro rekreaci obyvatel Karviné. Dalšími jsou třeba přípravy areálů po hutních a důlních podnicích.
„V této oblasti je velmi úspěšný projekt ekologické, ale i hospodářské revitalizace území bývalého Dolu František v Horní Suché," řekl Vít Kaštovský. Sanace a rekultivace poprůmyslových území a jejich příprava pro budoucí využití se podle něj daří. „V menší míře však postupuje rozvoj nových průmyslových aktivit, tedy hospodářské revitalizace v regionu, stejně jako využívání areálů bývalých dolů," dodal Vít Kaštovský.
Na konferenci také přestavitelé měst a obcí kraje hovořili o tom, jaké mají zkušenosti s využitím území po skončení hornické činnosti. „Různý výklad §19 horního zákona způsobuje vážné problémy při investiční a stavební činnosti," upozornil například Radislav Hájek, vedoucí odboru životního prostředí orlovského městského úřadu s tím, že zmíněný paragraf a s ním související další předpisy je nutné legislativně upravit. „Současný stav totiž nesmírně komplikuje každodenní činnost stavebního úřadu, a to jak při povolování staveb, tak při přípravě strategických rozvojových záměrů města," upřesnil Radislav Hájek.
„Současně s tématem revitalizace poprůmyslových území se diskutovalo o účelném využití dopravní infrastruktury. O jejím významu hovořil například Otto Roháč ze společnosti AWT," uvedl generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. Dalším podstatným tématem potom byla voda v průmyslové krajině.
„Konferenci Průmyslová krajina organizuje Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje letos již posedmé. Minulý ročník byl například zaměřen na problematiku brownfields a energetiku," připomněl Miroslav Fabian.