Petr Šustek, vedoucí odboru kultury a školství MÚ Odry: „Areál vodního mlýna Veselský je významnou kulturní památkou na Odersku. Dá se říct, že z technického hlediska vůbec nejvýznamnější. Tento areál byl v polovině 90. let prohlášen kulturní památkou a v posledních dvanácti letech probíhá jeho obnova. Návštěvníci tak mohou vidět zachovalou mlýnskou technologii, mohou sledovat, jak se zpracovávalo obilí. Mlýn pomáhá zdejšímu regionu zvýšit turistický ruch."
Zdejší mlýn byl napaden dřevokazným hmyzem do takové míry, že hrozil jeho brzský zánik. Napadena nebyla jen konstrukce vzácného mlýna, ale také jednotlivé prvky expozice mlýnské technologie a bydlení na venkově. Majitelé už nemohli déle čekat a objednali termosanaci.
Věra Králová, spolumajitelka mlýna: „Sanujeme z toho důvodu, abychom co nejvíce dochovali původní vybavení mlýna, tu mlýnskou technologii, protože ta je hodně napadená dřevokazným hmyzem. I když jsme používali nejrůznější nátěry, nemohli jsme se hmyzu zbavit. Věděli jsme, že firma pana Šmíry už stejným způsobem zachraňovala jiné památky. Tak jsme si řekli, že to zkusíme."
Jaroslav Král, spolumajitel mlýna: „Protože došlo ke spojení nového se starým, pokud jde o krov, vybavení mlýna a tak dále, tak termosanace byla naprosto nezbytná. Z toho starého dřeva nám ti červíci přeskočili do toho nového. Nejedná se jen o zařízení mlýna, ale dneska už i expozice Bydlení na venkově. Proto jsme moc chtěli dřevo zachránit."
Termosanace byla specifická ze dvou důvodů: firma Thermosanace sanovala vůbec poprvé ve své historii vodní mlýn a jednalo se rovněž o první termosanaci v tak pozdním období - konkrétně 18. října.
Pavel Šmíra, majitel firmy Thermosanace: „Tato stavba má jiný vlhkostní režim, než mají klasické stavby. Zvýšená vlhkost je dána přítokem a odtokem vody a hlavně náhonem, který tady je a také tím, že zdejší objekt je otevřen vůči vodnímu režimu. Ta vlhkost je tady mnohonásobně větší a pro nás to je výborná šance ověřit si, že naše termosanace fungují i v tomto vlhkostním režimu. V praxi to znamená, že musíme po delší dobu a při větší intenzitě vhánět horký vzduch do sanovaného objektu. Při měření vlhkostního stavu jsme si pomohli novou elektroimpedanční metodou paní profesorky Pařílkové. Díky této metodě přesně víme, jak se to dřevo v průběhu celé termosanace chová."
Jan Štěpánek, firma Thermosanace: „Mlýn je vlastně první stavbou, u které sanujeme interiér. Nezaměřujeme se na stavební prvky, ale na vzácnou mlýnskou technologii, která je bohužel napadena dřevokazným hmyzem. Tady jsou po interiéru různě rozmístěné historické masivní trámy z osmnáctého století a my musíme to teplo směřovat právě k nim."
Po osmnácti hodinách nahřívání mohla být sanace prohlášena za stoprocentně úspěšnou. Vzácná historická památka tak byla zachráněna i pro další generace.
Tomáš Moravec, historik: „Speciálně pro technické památky, které mají vevnitř složitou sekernickou technologii, je to prakticky jediná možnost, jak je zachovat pro budoucí generace. Protože jinak to znamená výměnu, což je jednak velmi drahé a v případě historické mlýnice už prakticky nemožné. Pro mlýny, které jsou velmi často napadené tesaříkem nebo červotočem, je toto reálná šance jak zastavit jejich poškození."
Po skončení termosanace byly ošetřené dřevěné konstrukce mlýnské technologie a stavebních prvků naimpregnovány insekticidním chemickým prostředkem Bochemit, který zajistí po několik let ochranu dřeva před možným novým napadením dřevokazným hmyzem.
Termosanaci financovaly:
Ministerstvo kultury ČR
Grant Moravskoslezského kraje
Město Odry
