Na mezinárodní konferenci Transport, kterou v Ostravě pořádalo 8.-9. 11. 2011 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, to řekl Jindřich Kušnír, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Ministerstva dopravy ČR. Ministerstvo má připravenou koncepci vysokorychlostních tratí v Česku a na jejich budování by se měla podílet Evropská unie.
„Podle nové dopravní strategie EU, která určila hlavní dopravní síť v Evropě, se musíme do výstavby vysokorychlostních tratí zapojit. Podle nové dopravní koncepce transevropských dopravních sítí by se totiž do roku 2030 měla délka vysokorychlostních tratí v Evropě ztrojnásobit a do roku 2050 by potom měla být propojena hlavní města a velké aglomerace," vysvětlil Jinřich Kušnír.
Páteřní vnitrostátní směr vysokorychlostních tratí by měl být paralelou k dálnici D1 po trase Praha-Brno-Ostrava.
„Ke každé trati celé koncepce je vypracovaná studie technického řešení i s orientačními náklady, přičemž náklady na páteřní trať, která vede z Prahy přes Brno do Ostravy, by se měly pohybovat řádově orientačně kolem dvou set miliard korun v dnešních cenách," upřesnil Jinřich Kušnír s tím, že celkové náklady na budování vysokorychlostních tratí v Česku podle současné koncepce s perspektivou dalších čtyřiceti let by mohly dosáhnout zhruba 350 miliard korun a podílela by se na nich Evropská unie.
U páteřní osy, která vede z Prahy do Ostravy, je v plánu výstavba úplně nových částí Praha - Brno a Přerov-Ostrava a modernizace úseku Brno - Přerov na rychlost dvou set kilometrů.
„Na této trati bude opravdu potom reálné, aby cesta z Ostravy do Prahy trvala po železnici hodinu a padesát minut," uvedl Jindřich Kušnír.
Pokud jde o napojení na mezinárodní síť vysokorychlostních železnic, tak se počítá s výstavbou ve třech hlavních směrech Berlín- Praha - Brno - Vídeň, dále Vídeň - Brno - Ostrava - Varšava a Mnichov- Praha - Varšava.
„Kdy a které trati se budou stavět nejdříve, teď bude záležet na rozhodování v Bruselu i okolních státech, Polsku, Rakousku a Německu, které jsou s přípravou i výstavbou vysokorychlostní železnice mnohem dál," řekl Jindřich Kušnír.
Kromě železniční dopravy se na konferenci Transport zástupci Evropské unie, představitelé ministerstev dopravy Česka, Slovenska, Polska a Rakouska společně s řadou odborníků na dopravu a logistiku věnovali také regionální dopravním prioritám v kontextu nové dopravní strategie Evropské unie. Účastníci konference vyzvali všechny zodpovědné instituce k urychlení výstavby přetížení silnice I/11 a kapacitním napojením na Slovensko, která vede napříč celým Moravskoslezským krajem, a jejímu zařazení, stejně tak i komunikace R49, do priorit transevropské dopravní sítě TEN-T.
„Tak by se mohla jejich výstavba a modernizace dostat do Operačního programu Doprava na léta 2014 - 2020 a byl by zajištěn alternativní přísun nutných finančních prostředků z EU," vysvětlil generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.
Dalšími tématy letošního ročníku konference byla vodní doprava či spolupráce v rámci severojižní evropské dopravní osy Balt-Jandran. Vybrané instituce z pěti zemí podél dopravního koridoru od Baltského moře po Jadran, jež prochází také Moravskoslezským krajem, vytvořily projekt BATCo- Baltic Adriatic Transport Cooperation.
„Na projektu se podílí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje jako jediný zástupce z Česka," uvedl ředitel konference Transport a přímý účastník projektu BATCo Pavel Santarius.
Snahou projektu je právě urychlit realizaci vysokorychlostního železničního spojení podél osy a přesunout část silniční přepravy na železnici, chránit tak životní prostředí snížením negativních vlivů dopravy, zajistit zaměstnanost posílením ekonomik jednotlivých oblastí a zlepšit mezinárodní spolupráci.
„V rámci konference rovněž proběhlo zasedání Řídícího výboru pro VI. Panevropský dopravní koridor v čele s předsedou Wojciechem Zarnochem. V průběhu konference se také uskutečnilo zasedání národních korespondentů Evropské charty bezpečnosti silničního provozu," řekl Pavel Santarius.
Konference TRANSPORT se letos konala již popatnácté. Mezi významnými hosty nechyběli představitelé Moravskoslezského kraje, Zlínského kraje i zástupci krajů dalších, představitelé statutárního města Ostravy. Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj a statutární město Ostrava finančně podpořily konferenci ze svých rozpočtů.