Na výstavě návštěvník uvidí nejrůznější rostlinná barviva a jejich použití. Výsledky jsou mnohdy okouzlující.
Elena Dušková, spoluautorka výstavy: "Každý, kdo si to zkusí, tak zjistí, že vůbec neví, co ho čeká až skončí barvení, protože tyto barvy jsou úplně jiné než teď synteticky vyráběné, kdy máte tisíc výrobků a všechny stejného odstínu, kdežto u toho barvení přírodními barvivy potom výsledek vždycky je nějaká detektivka, nějaké překvapení."
Kopřiva, vratič, měsíček, vlaštovičník, to jsou jenom některé z desítek rostlin, které se dají používat k barvení. Časem se na ně pozapomnělo.
Anketa, návštěvnice výstavy: 1. "Zatím jsem se nepokoušela." 2. "Já jsem nezkoušela ještě nic barvit, líbí se mi to, možná to ještě někdy zkusím, ale nevím." 3. "Já jsem nezkoušela nic, to přiznám, líbí se mi to moc, je to inspirativní a su překvapená, co všechno se dá u rostlinek získat za krásu. Takže na zkoušku se na to určitě zkusím podívat." 4. "Cibula, melta a tráva. Trávou se to obalilo a potom se to obarvilo, cibula a melta. No z jižní Moravy od maminky a od babičky."
Barvení pomocí rostlin je zajímavé, ale má také svá úskalí.
Kateřina Košnovská, Muzeum Bruntál: "Zajímavé je, že babičky byly mnohem víc trpělivější, že asi na to měla mnohem víc času, protože je to opravdu běh na dlouhou trať, a na to že z červeného zelí máte modré kraslice, že čaj barví víc než tráva a že nakonec všechno dopadne jinak, než jak jste si představovali."
Vlasta Schubertová, spoluautorka výstavy: "Nebudu mít tak moc sytou barvu nebo ji budu mít ostřejší, nebudu ji mít tak stálou. To znamená, že mi to vydrží jednu sezonu a druhou si to můžu nabarvit na něco jiného."
Barvení rostlinnými barvivy naprosto převládalo až do začátku minulého století, teprve potom se ve větší míře začaly používat barvy syntetické. Dnes se rostlinná barviva používají jenom zcela výjimečně.
