Kostel Panny Marie Utěšitelky se po mnoha letech zaplnil do posledního místečka.
Anketa, návštěvníci kostela: 1. "Jde vidět velký zájem lidí o kulturu v Bruntále, protože ten kostel byl dlouho spíš mrtvý. Je hezké to vidět." 2. "Určitě to stojí za to, je to krásný. Komunisti to zhuntovali, dobří lidé to spravují." 3. "Vánoční svátky jsou dnes mnohdy až příliš poplatné současné konzumní společnosti. Lidé zapomínají na jejich původně duchovní význam."
Anketa, "skřítci": 1. "My jsme hlavně chtěli udělat dětem Vánoce takové, jaké mají být." 2. "Aby děti viděly ten příběh o tom Ježíškovi, že to není jenom o těch dárečcích. Je to příběh člověka, který opravdu žil a kterého si připomínáme tím Štědrým dnem."
Pravoslavná církev v Bruntále už dva roky užívá k církevním účelům kostel Panny Marie Utěšitelky, který přináležel ke klášteru piaristů. Kostel byl od sedmdesátých let minulého století zavřený a sloužil jako skladiště.
Miroslav Gašpar, správce kostela: "Na tomto chrámu je vidět, jak jde skloubit prvky katolicismu a pravoslaví. Chceme být součástí tohoto města."
Otec Volodimir, pravoslavný kněz: "Naše pravoslavná církev se nedívá na rozdíly, ale dívá se na srdce člověka, který chce si najít pokoj. Na tom je postavena církev, která by mohla dát člověku vzorek, vidět toho Krista."
Na předvánočním odpoledni v kostele nechybělo něco dobrého na zub a na zahřátí.
Pavel Zlámal, kuchař: "Dneska je sváteční menu: ruský boršč s kysanou smetanou a pirohy také s kysanou smetanou. K pití máme mešní víno a slivovičku."
Kostel Panny Marie Utěšitelky je skvostně vyzdobený a památkově chráněný. Zásluhou pravoslavné církve by se zněj mohlo stát středisko duchovní kultury pro celý region.
