Slavnostní lovecké fanfáry zazněly při zahájení letošní Hubertovy jízdy pod zámkem Fryštát. Jezdci na koních a ponících se seřadili na louce a společně s diváky přihlíželi stužkování lídrů - lišky a mastra ředitelem závodu, kterým byl náměstek primátora Karviné Andrzej Bizoń.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: “Pro Karviňáky je to krásná tradice a jsem rád, že jsme navázali na spolupráci s jezdeckým klubem a panem Hecklem, který je duší celé Hubertovy jízdy. Jsem rád, že přijalo pozvání tolik jezdců, koní, dětí a poníků to tady snad ještě nebylo."
Nejmladší jezdec, který se účastnil Hubertovy jízdy, měl teprve dva roky. Stejně jako ostatní děti jel na poníkovi pod dohledem dospělých. Za děti, které si budují vztah ke koním, je předseda jezdeckého klubu Českého Těšína Alfréd Heckel rád, protože mladí lidé spíše od koní odcházejí.
Alfréd Heckel, organizátor, předseda jezdeckého klubu Českého Těšína: "Ty koně, to je závazek, práce soboty neděle, svátky a to každému nevoní. Postupně se snižuje věková hranice, jsou tady dvě holčičky, které ještě nemají čtyři roky a to je nejvděčnější klientela současně s rodiči."
Ve světě koní žijí všichni členové rodiny Heckelových.
Alfréd Heckel ml., vnuk: "Já se jmenuji Fredík a ten kůň se jmenuje Chip. Jezdí se na něm dobře a je hodný."
Eliška Heckelová, vnučka: "Je mi osm a ten kůň se jmenuje Dale, je mu 16. Jezdí se na něm dobře."
Eliška na koni ale jen nejezdí, umí se o něho i postarat.
Eliška Heckelová, vnučka: "Vyčistit ho, vybrat mu box, dát mu jídlo večer, ráno. baví tě to? Ano."
Úlohu lišky vzal na sebe další člen rodiny Heckelů.
Filip Heckel, liška: "Koník se jmenuje Madison, je to český teplokrevník, má sedm let. Je to naše druhá jízda, takže doufám, že budeme kamarádi do budoucna."
Hubertova jízda vyvrcholila symbolickým závěrečným honem na lišku takzvaným Halali opět pod zámkem Fryštát. Kvůli bezpečí bylo slavnostní ukončení netradiční, na louce hledali jezdci míček s nápisem liška. Úspěšná byla Ivana Zolichová z Orlové.