Během jedenácti výukových lekcí tance se zdravotně postižení klienti z Hosany, Domu v Aleji a Galaxie naučili neuvěřitelných 13 tanců. Jejich první lekce začala loni v říjnu na parketech velkého sálu Domu dětí a mládeže Juventus a jejich kroky vedly zkušení lektoři. A aby se jim dobře tančilo, jejich tančící polovičky byli studenti a studentky Střední průmyslové školy, Střední školy techniky a služeb a Střední školy managementu práva a sociální péče z Karviné.
Zuzana Sikorová, lektorka tanečních kurzů: "Začátky byly krušné, ale od té doby se celkem hodně rozvinuli a myslím, že se toho naučili strašně moc."
Prvním tancem, který se kurzisté rychle naučili, byla mazurka a slowrock. Naopak nejdéle se učili polku.
Zuzana Sikorová, lektorka tanečních kurzů: "Práce s nimi byla hodně dobrá, já se přiznám, určitě bych radši pracovala s nimi než se zdravými jedinci, protože jsou strašně vděční za jakoukoliv práci a já jsem strašně ráda s nimi pracovala."
Petr Juras (ODS), náměstek primátora: "Myšlenka je to vynikající, protože tanec je radost, je to zábava a i reprezentace toho člověka. Já to velmi vítám a doufám, že to nezanikne, a už se těším na další ročník."
Martin Foltýn, student Střední průmyslové školy Karviná: "Moje partnerka je úžasná tanečnice, umí se dobře pohybovat."
Helena Lauková, účastnice tanečního kurzu: "Netušila jsem, že vyhraju královnu slowrocku. Hodně jsem vyhrávala."
René Rác, student Střední školy managementu práva a sociální péče, Karviná: "Já jsem si nikdy neuvědomoval, že i takoví lidé můžou tančit. Snaží se a to je fakt důležité. A mají z toho radost."
Vladan Aschanbrenner, účastník tanečního kurzu: "Naučili jsme se tady mambo, cha-chu, waltz, makarenu, různé tance. Dá se říci, že nám to šlo."
Jiří Matoušek, účastník tanečního kurzu: "Tančilo se mi dobře. Mě se líbilo to mambo, které tančil Patrik Swayze ve filmu Hříšný tanec, tančil s tou Francis nebo-li Baby Housemanovou, pouštěl jsem si to každý týden, mám to na dvd a sledoval jsem to, jak tancují."
Přestože měli organizátoři s průběhem kurzu hodně práce, jejich píle a snaha se oplatila.
Martina Jančíková, organizátorka: "Bylo to náročné, ale musím říct, že všichni byli opravdu bezvadní. Hlavně, jak se studenti k tomu postavili, a musím je pochválit, mám z nich opravdu velikou radost, to že ta dnešní mládež do takových akcí jde, že se do takového něčeho zapojí a že nemá strach se něčeho takového zúčastnit. Oni byli spolu celých těch 11lekcí, bavili se spolu, tančili, spřátelili, mají mezi sebou vazby."
Pavla Matušínská, ředitelka Hosany: "Nejdůležitější bylo, že se setkaly osoby s postižením s osobami bez postižení a toho si cením nejvíc a to si myslím, že se nám povedlo."
Pro velký úspěch se uvažuje o tom, že by se kurz uskutečnil opět na podzim.