V neděli 22.září slavila stonavská římskokatolická farnost významnou událost – krmáš, tedy výročí posvěcení kostela svaté Máří Magdaleny.
114. výročí posvěcení tohoto kostela, které se dokonalo v září a z rukou jeho excelence pana kardinála Georga von Koppa. Tehdy tady vstoupila Boží chvála a Boží sláva.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Je to důležité pro to, abychom si uvědomili, že kostel není jen taková občanská budova, kde někdy chodívám na nějaké koncerty, ale to je především Boží dům, do kterého vstoupila Boží chvála, zrovna posvěcením.“
Letos stonavská farnost spojila slavnost památky posvěcení kostela s farními dožínkami, což vytvořilo prostor nejen pro vděčnost za duchovní dary, ale také za vše, co nám země a lidská práce přináší.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Myslel jsem si, že bude to dobré spojit, protože když děkujeme také za věci Boží, což je kostel, tak můžeme také Pánu Bohu poděkovat za to, co je nejvíc lidské, chléb náš vezdejší, a zrovna dožínky, to je zrovna ten symbol, poukázání na to, že děkujeme Pánu Bohu za to všechno, co potřebujeme k našemu životu, za to, co je tak velice lidské.“
Do kostela byly přineseny farníky nejen plodiny z letošní úrody, ale také staré nástroje, které připomínají životní práci našich předků.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Tak, jak jsem to řekl před chvíli, děkujeme Pánu Bohu za to, co je lidské a pro to mu to také přinášíme, přinášíme ti tento chléb, který je plodem země, lidské práce a pro také naší farníci a obzvlášť takový, třeba jak pan Andrzej, který má svoje hospodářství, tady dones to, co tam zrovna mu na tom poli, v té zahrádce nebo lidem, co jim tady roste, takže toto má své místo teď v kostele u oltáře.“
Andrzej Bystroń, farník: „Do kostela jsme přinesli kromě toho, co vyrostlo, tak i nějaké nářadí nebo přístroje, které se kdysi používaly. Od cepů, vidlí přes kopačky až po burdak, který byl na čištění obilí, stolici na čištění dřeva anebo lavici na klepání kosy.“
Po mši svaté byli všichni přítomní věřící obdarováni chlebem, symbolem plodu lidské práce a Božího požehnání. Kromě toho bylo pro všechny přítomné připraveno i bohaté občerstvení, které připravili sami farníci. Slavnost tak pokračovala v radostné atmosféře vzájemné sounáležitosti a vděčnosti za Boží dary, jak duchovní, tak pozemské.