Martin Kuchař, sochař: “Sochařský park má historii, která se začala psát v roce 2002, kdy jsem pozval pod bájný vrch Landek v areálu Hornického muzea v Ostravě, kde jsem tehdy působil, šest sochařů z různých koutů světa a pak se co dva roky opakovala bienále sochařských sympozií až do roku 2010.”
Materiál, ze kterého umělci svá díla tvořili, pochází z celého světa.
Martin Kuchař, sochař: “Jak se mi podařilo sehnat nějaký slušný blok kamene nebo pěkný tvar kamene, tak sochaři měli možnost z něho tesat, ale přesto se tu objevuje božanovský pískovec, maletínský pískovec, máme tady slezskou žulu a další.”
Park navštěvují navštěvují jednotlivci i organizované skupiny výletníků. Například v pátek přijela skupina milovníků umění.
Karel Bogar, předseda spolku: "My jsme z Frýdku-Místku a jsou tady teda i lidé z Ostravy a z Rožnova dokonce. Máme spolek, jmenuje se to Pobeskydský spolek přátel výtvarného umění a vznikli jsme v roce 1968, takže jsme jedním z nejstarších takových spolků.”
Prohlídkou socha a výhledem na Beskydy je možné strávit i několik hodin. K vidění jsou díla sochařů z celého světa. Vystavené sochy jsou volně přístupné a nejsou na prodej.
Martin Kuchař, sochař: “My se snažíme dodržovat ten klíč těch původních sympozií, takže se sochami se neobchoduje. Autoři vlastně, kteří přijeli, dostali zaplacený pobyt, cestu, kámen a nějaké stipendium, nějaký malý honorář a za to nám věnovali to své dílo a my jsme se zaručili jako spolek, že ta díla se stanou součástí veřejného prostoru a budou přístupná veřejnosti kdykoliv.”
Dobrou zprávou je, že se park bude rozšiřovat o další sochy.
Martin Kuchař, sochař: “Nám se podařilo po devíti letech, což už jsem teda ani nedoufal, obnovit loni další ročník, takže bylo to takové volné pokračování těch landeckých sympozií.Ale protože jsme na území obce Těrlicko a obec se o svůj sochařský park vzorně stará, tak jsme se dohodli s vedením radnice, že uděláme pokračování. Udělali jsme 6. ročník sympozia Landek Těrlicko, kdy vzniklo 8 nových soch. Byli tady autoři z Chile, Íránu, Ruska, Slovinska, Itálie a samozřejmě Česka a jejich sochy vlastně sochařský park rozšířily.”