Protipovodňová opatření na ochranu měst a obcí na horním toku řeky Opavy včetně stavby nádrže Nové Heřminovy mají stát 6,6 desetin miliardy korun. Povodí Odry už jednu miliardu utratilo za stavby suchých nádrží a hrází a výkupy bezmála 99% pozemků.
Zásadním impulzem pro řešení protipovodňové ochrany v povodí horního toku řeky Opavy na vládní úrovni jsou tragické následky povodně v roce 1997. Velká voda si v kraji tehdy vyžádala 20 obětí a způsobila škody za 17 miliard korun. Nejhůře postižen byl region Krnovska a Opavska. V roce 2008 v rámci řešení protipovodňové ochrany vláda rozhodla o zachování obce Nové Heřminovy s výstavbou menší nádrže s celkovým objemem 15 mil. m3. Nádrž je doplněna úpravou koryta řeky Opavy, ochrannými hrázemi, suchými nádržemi a varovným systémem. Pod Krnovem až po Opavu pak vyrostou lokální ochranné hráze.
“Kompromisní řešení vzniklo na základě požadavků Nových Heřminov, které si nechaly v roce 2001 zpracovat studii, kde oproti tehdy navrhované velké přehradě, postavili tuto malou. Takže to byl návrh Nových Heřminov. My jsme si mysleli, že je to návrh kompromisního řešení a že realizace bude rychlá,” říká Petr Březina, technický ředitel, státního podniku Povodí Odry.
Opak je však pravdou. Vedení obce Nových Heřminov a také Hnutí Duha Jeseníky se proti výstavbě přehrady staví už celých deset let. A zatímco obec se drží platných výsledků referenda, ve kterém lidé z obce odmítli stavbu přehrady, Hnutí Duha argumentuje především alternativním řešením protipovodňové ochrany bez výstavby nádrže.
“Povodí Odry navázalo veškeré protipovodňové patření na podmínku, že bude přehrada, ale my máme spoustu jiných řešení. Ty ale nepřichází v úvahu, protože Povodí Odry si stojí zrovna na tomto jediném. A dospělo to do stádia, kdy se kvůli odporu obce odkládá stavba,” argumentuje Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha Jeseníky.
“My jsme napadli zásady územního rozvoje napřed u Krajského soudu v Ostravě, ten nám nevyhověl, takže naše stížnost se posunula na Nejvyšší správní soud do Brna. Ten nám také nevyhověl a jelikož jsme vázáni referendem, ve kterém musíme ve všech správních řízeních a soudech přehradu odmítat, tak dalším stupněm je Ústavní soud,” komentuje postoj obce starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný.
Dosavadní protipovodňová opatření bez přehrady ale 6000 lidí v této části regionu dostatečně neochrání. Toho si jsou vědomi zejména starostové těch obcí, ve kterých už povodně zažili.
“My jsme měli 3. 5. prezentaci Povodí Odry a tenkrát jsem vzkázal panu starostovi, aby se přijel podívat, jaká je psychika lidí, když přijdou lokální deště. A jak naschvál přišla večer lokální povodeň, která zaplavila část obce. Lidem zalila zahrady a všude bylo bahno. Lidé se druhý den ptali, kdy už ta přehrada konečně bude. Všichni ji chtějí, jsou psychicky na dně a vystrašení z každého deště. My za tu přehradu stojíme a chceme ji,” komentuje náladu v obci Brantice starosta Vladimír Dofek. “Není možné čekat na to, co obec Nové Heřminovy vymyslí. Je třeba do toho šlápnout, rozhodnout to a udělat to,” dodává rozlícený starosta Čakové Emilián Janča.
Výstavbou přehrady získají Nové Heřminovy stejnou ochranu před stoletou vodou jako například Krnov. Jeho obyvatelé mají v živé paměti povodeň z roku 1997 a následně o pár let později i bleskovou povodeň v roce 2002. Také proto vedení města stavbu přehrady podporuje.
“Z mého pohledu vidím, že se problém posunuje dále za účasti ŘSD, Povodí Odry a starostů, ale není tady jednoznačnost. Proto nevěřím, že se problém posune mílovými kroky kupředu, byť bychom si to možná někteří přáli, protože nejedná se jen o protipovodňovou ochranu, ale také o rozšíření cestovního ruchu v naší oblasti,” dodává s úsměvem starostka Krnova Jana Koukolová Petrová (bezpp).
“Neumíme jako starostové rozhodnout, jestli to technické řešení je opravdu to správné, protože nejsme v této oblasti vzděláni a nemáme v tomto oboru praxi. V zásadě je toto řešení kompromisní, to znamená, že to je pomenšená varianta oproti té velké a věříme, že toto opatření pomůže snížit riziko povodní na horním toku a pomůže to městům a obcím. Takže to vítáme,” říká s úsměvem primátor Opavy Radim Křupala (ČSSD).
Stavba protipovodňové nádrže si vyžádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb v Nových Heřminovech. Téměř 99 % už má státní podnik Povodí Odry vykoupených, celkem za 303 milionů korun.
“Rozsudek Nejvyššího správního soudu, který řeší otázku územního rozvoje jednoznačně vyznívá v tom smyslu, že přehrada je to správné řešení, že zájmy obce Nové Heřminovy byly zohledněny a ten veřejný zájem obcí pod přehradou převyšuje lokální zájem obce Nové Heřminovy. Z toho důvodu jsme přesvědčeni, že přehrada bude a v okamžiku, kdy budeme mít územní rozhodnutí v právní moci, může dojít k vyvlastnění pozemků, ale to je jen krajní varianta, kterou bychom využili jen v případě, že se s obcí nedohodneme,” dodává Jiří Pagáč, generální ředitel státního podniku Povodí Odry.
Nádrž Nové Heřminovy by podle expertů měla přenést až desetiticíciletou vodu. Kdy se začne stavět, se v tuto chvíli neví. Jisté je, že dřív než v roce 2023 to nebude. Postavena by pak mohla být během čtyř stavebních sezon.