Před 50ti lety působila v Ostravě pouze skupina technických odborníků, řízených brněnskou pobočkou. S nástupem výpočetní techniky v polovině 90. let Český hydrometeorlogický ústav v Ostravě už do svého portfolia zařadil meteorologii, klimatologii, hydrologii a ochranu čistoty ovzduší. Technologický pokrok se odrazil i v počtu zaměstnanců. Zatímco v 80. a 90. letech ostravská pobočka čítala 70 lidí, dnes jich tam pracuje 48.
V Česku je sedm meteorologických ústavů. Ten v Ostravě patří mezi největší a sbírá data také z Olomouckého a Zlínského kraje. V MS regionu se s větší důsledností odborníci zaměřují na sledování čistoty ovzduší, než v ostatních částech republiky. A zatímco se v Ostravě - Porubě dlouhodobě sledují vodní toky, síla větru, množství srážek nebo třeba teplota vzduchu, čistotu ovzduší začali meteorologové sledovat až naposledy.
“Myslím si, že v MSK je jedna z nejhustších monitorovacích sítí, trošku nám konkuruje Severočeský kraj. Tam je situace také problematická. Zapojujeme se do projektů a spolupracujeme s VŠB a dalšími institucemi,” říká řekl ředitel ČHMÚ pobočky Ostrava Dušan Žídek.
Stejně jako počasí, tak ani ovzduší nezná hranic, a proto ostravská pobočka úzce spolupracuje s polskými odborníky. Přestože se vedou neustálé diskuze o tom, která země se větší mírou na znečištění ovzduší podílí, ředitel ostravské pobočky v tom má jasno.
“Myslíme si, že aglomerace na polské straně i jejich průmysl, je podstatně větší. Navíc mají jinak nastavené limity znečišťování,” dodává ředitel Žídek. “Převažující proudění na území republiky je západní a jihozápadní, takže v těch běžných situacích posíláme znečištění do Polska my. Nicméně právě za smogových situací, kdy jsou tady inverze a proudění je velmi nízké, zaznamenáváme proudění, byť mírné, tak ale opačné. Bohužel tedy v nejhorších situacích nám proudí zhoršený vzduch z Polska,” vysvětluje náměstek ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.
Další podíl na zhoršené kvalitě ovzduší mají průmyslové podniky a v posledních letech také narůstající doprava. A zejména v malých obcích pak lokální topeniště kombinovaná s nekvalitním způsobem vytápění. “V dnešní době záleží spíše na tom, jaké bude počasí, než jestli se o něco málo hnuly emise znečišťujících látek. Efekt změny počasí je mnohem výraznější. Když je mírná zima, pak je smogových situací vyhlašováno mnohem méně, než když je zima tuhá,” uvedl náměstek ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.
Díky odsíření zdrojů se oxid siřičitý v ovzduší našeho regionu vyskytuje v menší míře, naopak oxid dusičitý související s dopravou, narůstá. Obdobně je to i s prašností. “Na Ostravsku je specifickým problémem koncentrace benzenu a kromě toho koncentrace benzoapyrenu, které jsou bohužel vysoké,” uvedl náměstek ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.
ČHÚM pracuje s novými technologiemi a přináší nové formy prezentace dat a informací na svém webu a sociálních sítích. Praktickou výstupem jsou i dvě nové mobilní aplikace. “Ohlasy na mobilní aplikaci jsou pozitivní, zatím hodnocení je někde na 3,8 z pětistupňové stupnice, takže to není úplný propadák. Verze pro operační systém pro Apple nebo jiné by měla být uvolněna během měsíce až dvou. Tedy na přelomu července a srpna,” říká ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
Mobilní aplikace ČHMÚ, která funguje asi měsíc je 4 krát přesnější, než ostatní zahraniční aplikace. Přináší předpověď počasí na nejbližší dny, předpověď srážek, výstrahy a během sezóny dokonce i předpověď aktivity klíšťat. Další aplikace přináší podrobné meteorologické informace, předpovědní mapy modelu Aladin, rizika povodní a také informace o kvalitě ovzduší.