Model cirkulární ekonomiky, někdy také nazývaný oběhové hospodářství, počítá s důsledným využíváním odpadů a jejich případným návratem znovu do oběhu. Cílem je snížit produkci a více brát zřetel na cykly přírodních ekosystémů.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “Odpady jsou,...zatím to bylo tabu, dávali jsme je pod zem a na skládky, hlavně veřešit žádný odpad. Ale teď nastala doba, kdy se o odpadech pojďme bavit vážně a zejména, jak ho energeticky využít. Je tady spousta variant, někteří říkají, že tak jak to je v té popelnici, vysypeme to do kotle, další říkají ne, přetřiďme to podle toho, co hoří víc a co méně a hoďme to do kotle a třetí říkají, neházejme to do kotle a dejme to do zázračné černé krabičky. Z ní ka konci vyleze teplo a elektřina. Kdybychom energeticky zužitkovali všechen odpad, který vznikne v MS kraji, tak nemusí karvinská teplárna topit. Nemusí topit uhlím, protože v odpadech je tolik energie a my ho jen tak dáváme na skládku. Ale nepalme je zbytečně, pojďme se pobavit o možnostech, jak je energeticky využít…, je tady pyrolýza, plazma.”
A jaký způsob likvidace komunálního odpadu by byl podle vedení kraje pro náš region nejlepší?
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “Zatím to vypadá, že nejlepší a nejefektivnější je odpadky roztřídit na to, co hoří dobře a méně dobře, vysušit, zgranujovat a spálit v kotli při vysoké teplotě, aby z toho nebyl žádný čmoud, to se zatím jeví jako nejlepší. Pak je spoustu odpadu průmyslových, jako uhelné kaly, kaly z čističek a to vše není zatím vyřešeno, protože zatím to leží někde v zemi, ale máme to tady, pojďme to využít a nekopejme uhlí a nevozme plyn z Ruska.”
Jinými slovy, v MS regionu se postaví zřejmě dvě spalovny, respektive zařízení pro energetické využití odpadu. Ta první by mohla začít fungovat už v roce 2027. K plynu se bude přimíchávat část z granulovaného odpadu. Podobný systém využívají v Přerově.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “Toho odpadu není tolik, abychom stavěli spaloven hodně. Vždycky je lepší mít jeden velký zdroj, který je hlídaný čidly, než odpady spalovat v domácích podmínkách. Myslím, že v kraji víc než dvě spalovny nevzniknou.”
Olomoucký kraj má dobré zkušenosti s využitím gastroodpadu. Zavedená bioplynka v Rapotíně spolupracuje nejen s blízkými obcemi, ale také s Olomoucí a zapojují se i další města a obce Olomouckého kraje.
Josef Suchánek (STAN), hejtman Olomouckého kraje: “Za Olomoucký kraj se můžeme pochlubit zpracováním gastroodpadu. Naše bioplynová stanice na zpracování v Rapotíně funguje a je na ni navázán také gastroodpad z domácností ze Šumperka. Tam je mimochodem zajímavé, že tato bioplynka má na konci má účinné čistící zařízení, tak je schopna vtláčet do rozvodu zemního plynu již čistý plyn. Příspěvek do energetického mixu je poměrně velký.”
Radim Holiš (ANO), hejtman Zlínského kraje: “Odpady jsou velká výzva, navíc se situací, která přichází, je to poměrně zajímavý energetický zdroj a myslím, že to bude mít vliv, kam bude kraj směřovat s odpady. Nejsme v situaci, kdybychom jako kraj měli odpady kompletně pod kontrolou. To bude výzva budoucích let, kdy si kraj musí říct, co bude s odpady dělat. Zatím nám běží skládky, v kaji máme pár vlaštovek ohledně spaloven. Mohu vzpomenout jednu malou, která spaluje 350 tun odpadu v nemocnici. Nově se nám podařilo zajistit, že bude spalovat 10 tisíc tun, takže bude uprostřed nemocnice postavená moderní spalovna. Nikomu to nevadí, plní všechny limity. Z toho plyne, že se s odpadem dá pracovat. Za mě, bych přitlačil na to, abychom měli jen ty odpady, se kterými se dá dále pracovat. To je velká výzva, řekněme, pro všechny vývojáře, pro vysoké školy, aby nám vymysleli takové materiály, které budou toto plnit. Pak by byl odpad nová příležitost, materiál k dalšímu použití.”