Plastová brčka, nádobí, příbory nebo tyčinky do uší z českého trhu brzy nadobro zmizí. Podle resortu životního prostředí se tak ročně sníží spotřeba daných plastových výrobků o zhruba jednu miliardu a 77 milionů kusů. Pokud vše půjde podle plánu, zákon začne platit od července.
Jan Maršák, ředitel odboru odpadů, MŽP: ”Po vstoupení v účinnost tohoto zákona se tyto výrobky už nebudou moci uvádět na trh a nebudou tím pádech končit v odpadech, případně někde pohozené v přírodě. Dlouhodobě o této problematice informujeme, takže i výrobci by měli mít informace o tom, že se zákon připravuje, měli by se na to chystat a neměli by dělat si vytvořit velké zásoby těchto výrobků, protože pak jim skončí ve skladech. Navržená účinnost zákona je od července tohoto roku, uvidíme jakým způsobem bude tento legislativní proces probíhat, ale každopádně našim záměrem je, aby zákon byl účinný v letošním roce.”
Více jak sedm miliard korun je alokováno do roku 2027 na odpadové hospodářství, a to konkrétně na projekty, které řeší předcházení vzniku odpadů, recyklaci, úpravu, materiálové využití nebo odstraňování vybraných ekologických zátěží. Pro MS a Karlovarským kraj jsou připraveny další peníze z národních programů pro regiony zasažené těžbou uhlí.
Jaromír Manhart, projektový manažer odpadového hospodářství SFŽP:“Pro ČR je velmi důležitá podpora EU pro případ nemožnosti odpadu jako materiálu, tak podpora energetického využití, Pevně věříme, že Evropská komise (EK) podpoří v ČR projekty na energetické využívání tuhých alternativních paliv a případně, a to už dnes víme jistě, podpora úpravy čistírenských kalů v bioplynových stanicích nebo úprava a zpracování biologicky rozložitelných odpadů také prostřednictvím bioplynových stanic. Spalovny nebo-li zařízení pro energetické spalování odpadů v České republice nebudou podpořeny z dotačních projektů EU. ČR je však může stavět nebo rekonstruovat z vlastních zdrojů, ať už soukromých nebo veřejných. Zatím v Česku máme čtyři taková zařízení a spalují ročně okolo 900 tisíc tun ročně všechny čtyři dohromady. Lidé se takových zařízení nemusí bát, jsou velmi dobře provozována a kontrolována a co se týká emisí, to jsou tuhé znečišťující látky a lidově řečeno to, co uniká komínem, to je analyzováno obsluhou zařízení pro energetické využití.”
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Má klesat skládkování, ale musí to jít ruku v ruce s novými technologiemi, co s těmi odpady budeme dělat. Znamená to, že jedině energetika může využít nerecyklovatelné odpady. Primárně zůstává recyklace a to, co nemůžeme nebo neumíme recyklovat, je to nevýhodné pro trh atd., ale má to energetický potenciál, tak to využijme pro výrobu energie. Emise, které vycházejí z energetického využití odpadů jsou mnohonásobně čistší než je například výroba energie z uhlí.”
Současná legislativa ukládá co nejvíce odpady využít k recyklaci, to znamená k materiálovému využití. A co nelze vrátit do oběhu, využít energeticky. Komunální odpady tedy přeměnit v surovinový zdroj jako částečnou náhradu za neobnovitelné zdroje.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Když se budeme bavit o energetice v dnešní době, mají vzniknout nové koncovky, kotle, které by byly schopny využívat palivo vyrobené z odpadu, tak tomu musí předcházet přetřídění. Z odpadu tak vytáhneme to, co můžeme materiálově využít a k energetice půjde jen to, co nejsme schopni zrecyklovat, ale tak zvaně hoří.”
Havířov měl původně v plánu, že provoz velké a moderní třídící linky za zhruba 450 milionů korun spustí v roce 2024. To ale nestihne. Za zpožděním v jednáních je podle společnosti covidové období a také legislativa.
Vladimír Lapčík, garant studijních oborů, Katedra ochr. životního prostředí, Hornicko-geolog. fakulta, VŠB-TUO: “Co se týká odpadů v MS kraji, tak já se domnívám, že bude problém se směsným komunálním odpadem, protože legislativa, která původně chtěla ukončit skládkování roce 2024, to umožňuje do roku 2030. Nic méně je třeba třídit. Zvláště v dnešní době, suroviny, které jsou použitelné, využívat jen po tepelné stránce a získávat z ní energii to opravdu možné nebylo. V roce 2025 bychom měli dosáhnout 55% třídění, ale vždy zůstane nějaký zbytek, který je nepoužitelný. Náš kraj se několikrát ucházel o stavbu závodu na energetické využití odpadu, bylo to někdy kolem roku 1991-2, potom kolem roku 1997 a poslední byl kolem roku 2025-7. Já bych doporučoval, aby se podobné zařízení vybudovalo. Ono tady ty snahy byly, ale vždy se to nějak zablokovalo, výstup z toho nebyl. A výsledek je ten, že když byly ty prostředky. Například koncem 90. let a potom i po roce 2005 ty prostředky mohly být alokovány, tak se to nevyužilo. A teď osobně nevím, zda to bude možné z něčeho financovat tyto projekty. Náš kraj má daleko více odpadu než kraj Plzeňský a kdyby u nás takové zařízení jako mají na Plzeňsku fungovalo, tak by dávalo 33 MWh v teple, což by byl přínos pro vytápění města, myslím tím centrální zásobování teplem a nemusela by se spalovat jiná paliva, která teď navíc budou silně nedostatková, jako je zemní plyn.”