Kostel sv. Jiří uvádí postupně do života hnutí Duha Jeseníky, okolí obohacují objekty budoucích architektů.
Jan Mléčka, lektor workshopu: „Jedná se o workshop, o dílnu studentů architektury, kteří si navrhnou nějaký svůj objekt a v průběhu toho workshopu, v průběhu pěti dní ho i zrealizují. To téma Modlitba v krajině odráží individuální pohled každého studenta na nějaký duchovní rozměr, obnovujeme starou úvozovou cestu, která od kostela sv. Jiří v zaniklé obci Pelhřimovy vychází vzhůru do krajiny a jednotlivé objekty těch studentů vytváří jakousi pomyslnou křížovou cestu.“
Studenti na místě navrhují a tvoří objekty, které vyjadřují jejich osobní náhled na člověka jako součást přírody.
Jan Mléčka, lektor workshopu: „Takže ta zkušenost pro studenty je nesmírně intenzivní. Na rozdíl od té akademické zkušenosti, kdy několik týdnů v každém semestru na fakultě věnují navrhování a výstupem je papír, tak tady v průběhu několika málo dní výstupem mají konkrétní objekt.“
Sára, studentka architektury, Bratislava: „My jsme z Bratislavy a studujeme druhý ročník, já jsem druhý a Ninka je první ročník.“
Nina, studentka architektury, Bratislava: „Bude to takový prostor s takovými stagemi do té a do té strany, takový úmysl je takový,aby návštěvník se podíval do té dálky a cítil se jako součást něčeho velkého.“
Ondřej, student architektury, Raduň: „Studuji druhý ročník na architektuře v Brně. To je vlastně návrh, který spočívá v tom, že člověk v té kontinuální cestě se může rozhodnout, se vlastně kouknout na osu té cesty a vlastně vidět něco jiného, což v tom příkopu, ve kterém se nacházíme, nemůže vidět.“
Ondřej, student architektury, Valašské Meziříčí: „Já jsem poslední ročník, nejspíše za studenty jsem tady naposledy. Jelikož jsem tu už byl, tak jsem si to chtěl zkusit ještě jednou, abych zjistil, jaký je to rozdíl, že je tady člověk podruhé. Tento objekt je na začátku té cesty a je to vlastně téma Modlitba v krajině a je důležité i za mě, ten přechod z toho normálního života i do toho duchovního. Proto tento tunel je taková vstupní brána, takové uvítání toho člověka, návštěvníka do té cesty. Může tady vlastně zažít nějakou konfrontaci s lidmi, takže vlastně se potká s někým, koho by třeba minul, ale tady vlastně v tom stísněném prostoru, se může posadit na lavičce a musí se ti lidi vlastně potkat. A to si myslím, že je důležité i v té modlitbě v krajině. Není to individuální disciplína, je to vlastně takové, dá se to chápat i jako takové společenství nebo něco takového.“
Konkrétní práce se dřevem je současně neocenitelnou praxí pro budoucí architekty.
Jan Mléčka, lektor workshopu: „Každý rok vlastně zadáním je dčevo, tentokrát jsou to prkna, pětimetrová prkna, studenti se učí i ty konstrukční náležitosti, že to prkno se chová jiným způsobem na ležáka a na stojáka a jak je vzájemně spojovat tak, aby docházelo k minimálnímu prořezu. Učí se i takové té odpovědnosti, že minimální odpad, recyklovatelný materiál a jak to sesazovat a spojovat dohromady.“
Objekty na místě zůstanou nejméně rok pro všechny návštěvníky tohoto zajímavého místa a budou volně přístupné již od začátku prázdnin.