Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín

Celý MS kraj |

Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Nahlásit chybu


K tématu

Orlová odhalila zrekonstruovaný památník padlým za Těšínsko

26. ledna 2024 17:21 | Orlová | Jiří Cileček

U zrekonstruovaného památníku padlým za Těšínsko na hřbitově v Orlové-Městě se s úctou vzpomínalo na civilní i vojenské oběti československo-polského sporu o Těšínsko, který koncem ledna roku 1919 vyústil ve vojenské střetnutí nazývané Sedmidenní válkou. U příležitosti 105. výročí ukončení válečného sporu proběhlo slavnostní odhalení památníku.

Nad hroby československých obětí Sedmidenní války o Těšínsko je opět socha s orlicí

28. ledna 2024 12:02 | Orlová | Libor Běčák

Každoroční pieta za padlé v československo-polském sporu o Těšínsko v roce 1919 byla letos doplněna o slavnostní odhalení sochy s orlicí. Ta zdobila památník na hřbitově v Orlové už původně, ale byla zničena při polské anexi československého území v roce 1938.


Na Krajský úřad MSK si přišli pro dokumentaci kriminalisté, případ dozoruje evropský žalobce

Dnes 14:23 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Bez bližších informací probíhá vyšetřování, během něhož si pro příslušnou dokumentaci přišli na Krajský úřad MSK kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Starý zámek postupně zakrývá nová střecha z břidlice

Starý zámek ve Studénce město obnovuje postupnými kroky už několik let. Prioritou je oprava střechy. Na rekonstrukci památkově chráněného objektu se daří získávat dotace z Ministerstva kultury.

Na pomoc postiženým obcím přispívají také pořadatelé kulturních akcí v Bruntále

Do pomoci povodní postiženým obcím se zapojili také pořadatelé nejrůznějších kulturních akcí. Vybrané finance pak poskytli adresně vytipovaným institucím, většinou školám či školkám. Město Bruntál využilo k dobrovolné sbírce pomoci také Svatováclavský sváteční koncert.

Na obchvatu Třince po nehodě několika vozů hořelo osobní auto a převrátila se cisterna

Dnes 8:38, vydáno dnes 7:11 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Velké dopravní komplikace způsobila nehoda na obchvatu Třince v lokalitě u obce Hrádek, kde se časně ráno srazilo několik vozidel. Po dobu hašení, likvidace havarovaných vozů a vyšetřování bylo nutné dopravu z vytíženého tahu odklonit na objízdnou trasu.

Katarzyna Kozyra představuje v ostravském Domě umění výstavu plnou metafor a multimédií

Unikátní výstavou, na které je možno trávit dlouhý čas poslechem, prohlídkou i pozorováním je výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyra. Je průřezem její tvorby za poslední 3 roky a ve třech částech představuje všechny oblasti výtvarného spektra umělkyně.

Požár v panelovém domě v Opavě, záchranáři bojovali o život popáleného muže

Včera 18:14 | Opava | Lukáš Zavadil

V neděli 6. října dopoledne zasahovaly složky integrovaného záchranného systému u požáru v panelovém bytě v Opavě. Třicetiletý muž se nadýchal horkých zplodin a utrpěl popáleniny, byl převezen do popáleninového centra FN Ostrava. Další osoby utrpěly lehčí zranění.

Růže pro hraběnku byly největší slavností v roce na zámku Kunín

Největší letošní akcí na zámku v Kuníně byly Růže pro hraběnku. Slavnost, která vzdávala hold nejznámější majitelce zámku, hraběnce Marii Walburze, zaplnila prostory zámku květinami a jejich vazbami. Mezi nimi samozřejmě dominovaly hraběnčiny milované růže.

Široká Niva akutně potřebuje most nebo alespoň lávku pro pěší přes řeku Opavu

Zcela nové zásadní problémy teď řeší obce na Bruntálsku. Záchrana lidí po povodni byla pouze prvním krokem. Bourají se domy a zachraňují ty, co mohou přežít zimu. K tomu je ale potřeba zajistit další život v obcích především obnovou cest, silnic a mostů přes povodní rozvodněné řeky.

Do Opavy po povodních stále nejezdí vlaky. Trať z Ostravy do Opavy by měla být obnovena v půlce října

4. října 2024 12:12 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Do Opavy stále nejezdí vlaky. Povodeň poničila železniční trať z Opavy ve směru na Ostravu i na Krnov a také z Opavy do Malých Hoštic a dále do Kravař. Místo vlaků tak cestující přepravují autobusy.

Město po záplavách obnoví písečnou pláž na Karvinském moři

5. října 2024 16:48 | Karviná | Monika Danková | Karvinský expres

Hladina Karvinského moře se v době záplav zvedla natolik, že zaplavila i část písečné pláže, mobiliář i nová mola.

Na Krajský úřad MSK si přišli pro dokumentaci kriminalisté, případ dozoruje evropský žalobce

Dnes 14:23 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Bez bližších informací probíhá vyšetřování, během něhož si pro příslušnou dokumentaci přišli na Krajský úřad MSK kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Tragický únik oxidu uhelnatého v Krnově, podařilo se zachránit jednu osobu, druhá bohužel zemřela

5. října 2024 10:44 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

V pátek 4. října 2024 složky IZS u úniku oxidu uhelnatého v jednom z bytů. Na místě byly nalezeny dvě osoby v bezvědomí. Zatímco jednu osobu se podařilo zachránit, druhá bohužel zemřela. Oxid uhelnatý je smrtelně nebezpečný plyn, který vzniká při nedokonalém hoření a hasiči apelují na používání detektorů.

Moravskoslezský kraj bude mít nové vedení: ANO bude vládnout v koalici s SPD + Trikilora + PRO

4. října 2024 16:41 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Po jednáních o nové koalici v Moravskoslezském kraji představil budoucí hejtman Josef Bělica (ANO) finální složení krajské rady. SPD získalo dvě pozice radních, zatímco SPOLU míří do opozice. Počet radních zůstane stejný. Ustavující zastupitelstvo proběhne pravděpodobně 21. října 2024.

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji jde do opozice, s vítězným hnutím ANO se neshodla

4. října 2024 14:57 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji po jednáních s hnutím ANO míří do opozice. Podle lídra Radka Kani jsou podmínky, které si ANO stanovilo, v rozporu s hodnotami a programem koalice. SPOLU se stane kritickou, ale konstruktivní opozicí nové krajské vlády.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín
Vydáno 22. ledna 2023 10:13, Celý MS kraj, Libor Běčák
Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

Snímek z rekonstrukce bitvy o Skočov v roce 2019. Foto: TV Polar

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000035349/cesi-a-polaci-si-pripominaji-davny-konflikt-ktery-urcil-hranice-mezi-staty-a-rozdelil-tesin