Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín

Celý MS kraj |

Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Nahlásit chybu


Poblíž hranice se Slovenskem už se staví ekodukt pro migraci šelem i další zvěře

Včera 10:59 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Poblíž státní hranice se Slovenskem v Mostech u Jablunkova se už pracuje na stavbě přemostění silnice I/11. Ekodukt bude sloužit zvěři k bezpečnému překonání frekventované silnice.

Ikonická kopule opavské Bredy dostává nové luxfery. Ty byly speciálně vyrobeny pro tuto stavbu

Včera 10:02 | Opava | Yvona Fajtová

Rekonstrukce bývalého obchodního domu Breda v Opavě pokračuje další důležitou etapou. Restaurátoři začali s výměnou více než čtyř tisíc luxfer v ikonické skleněné kopuli, která je jedním z nejvýraznějších symbolů celé budovy.

Ostravské Vítkovice jako město z červených cihel

Včera 14:13 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Když se řeknou ostravské Vítkovice, většině lidí se vybaví vysoké pece, průmysl nebo letní, hudební festivaly. Jen málokdo si ale představí jeden z nejpozoruhodnějších urbanistických celků v Česku – město vystavěné z charakteristických červených cihel. Ty dodnes určují podobu ulic, náměstí i obytných domů a dávají Vítkovicím jedinečnou atmosféru.

21letý muž narazil do stromu v Březové na Opavsku. Na místě zemřel

Včera 9:36 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Mladý řidič zatím z neznámých důvodů sjel z cesty v Březové a narazil do stromu. Bohužel byl na místě nalezen bez známek života. Policisté prosí svědky události o bližší informace.

Frýdlantské letní koupaliště bude mít nové zázemí pro návštěvníky

Oblíbené letní koupaliště ve Frýdlantu nad Ostravicí prochází průběžnou modernizací. V současné době se připravuje výstavba nového zázemí, které by mělo být hotovo před další sezonou.

Třináctiletá dívka oznámila požár zahradního domku, hasiči uchránili majetek za pět milionů

12. července 2026 10:46 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Čtyři jednotky hasičů zasahovaly v sobotu 11. července u požáru dřevěného zahradního domku v Domoradovicích, místní části Hradce nad Moravicí. Událost na tísňovou linku oznámila třináctiletá dívka. Požár způsobil škodu za 400 tisíc korun, hasiči ale rychlým zásahem uchránili přilehlý rodinný dům i další majetek v hodnotě zhruba pěti milionů korun.

Na tradičním Jablunkovském jarmarku byly oceněny osobnosti města

12. července 2026 14:17 | Jablunkov | Libor Běčák

Městský les v Jablunkově byl dějištěm dalšího ročníku tradičního jarmarku. Vedle hudebních a tanečních vystoupení došlo také k ocenění osobností města.

O nejchutnější guláš v Rychvaldě letos soutěžilo 15 týmů

12. července 2026 12:03 | Rychvald | Libor Běčák

Areál rychvaldského Sokola patřil po roce opět gulášovému klání. Do soutěže se zapojilo 15 týmů a každý věřil, že právě jeho guláš bude lidem chutnat nejvíce.

Káva, která pomáhá. Nemocniční kavárna v Opavě už čtyři roky podporuje pacienty

10. července 2026 9:35 | Opava | Yvona Fajtová

Šálek kávy, vlídné slovo a lidská podpora. Tak funguje kavárna Nadace Pavla Novotného v areálu Moravskoslezské nemocnice Opava. Už čtyři roky pomáhá onkologickým pacientům i jejich blízkým zvládat nejtěžší životní chvíle.

Ostravští celníci na dálnici zajistili 16 tun nelegálního tabáku

10. července 2026 10:40 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Ostravští celníci odhalili u Přerova kamion převážející přes 16 tun nelegálního tabáku. Zboží bylo určeno pro neexistující firmu. Předběžný únik na dani přesahuje 59 milionů korun.

Ostravské Vítkovice jako město z červených cihel

Včera 14:13 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Když se řeknou ostravské Vítkovice, většině lidí se vybaví vysoké pece, průmysl nebo letní, hudební festivaly. Jen málokdo si ale představí jeden z nejpozoruhodnějších urbanistických celků v Česku – město vystavěné z charakteristických červených cihel. Ty dodnes určují podobu ulic, náměstí i obytných domů a dávají Vítkovicím jedinečnou atmosféru.

Policisté při preventivní akci kontrolovali lidi na vodě i na břehu Žermanické přehrady

10. července 2026 17:03 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Plavce, vůdce plavidel, ale i rekreanty na březích zkontrolovali v pátek policisté, kteří vyrazili k Žermanické přehradě.

V lese u Bílé zasáhla dřevorubce padající větev. Z nepřístupného terénu byl vyproštěn jeřábem

9. července 2026 12:34 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Na dřevorubce měla z výšky spadnout velká větev. 46letý muž utrpěl vážné zranění páteře v lese u obce Bílá. Kvůli těžko přístupnému terénu musel být lékař na místo vysazen pomocí palubní jeřábu. Zraněný byl transportován vrtulníkem do nemocnice.

Půl hodiny čekání v koloně už bylo na některé řidiče příliš

9. července 2026 10:04 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Na déle než 30 minut uvízli v koloně řidiči, kteří ve středu projížděli kolem přehrady Šance. Doprava byla zastavena v průběhu frézování asfaltu.

Hosté ve studiu: Filip Košťálek, umělecký ředitel festivalu

8. července 2026 15:48 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Colours of Ostrava 2026: světové hvězdy i meltingpot

Hosté ve studiu: Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje

8. července 2026 13:13 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Chráněné přírodní lokality v MS kraji

Češi a Poláci si připomínají dávný konflikt, který určil hranice mezi státy a rozdělil Těšín
Vydáno 22. ledna 2023 10:13, Celý MS kraj, Libor Běčák
Na konec ledna připadá výročí Sedmidenní války o Těšínsko. V roce 1919 se rozhodovalo o tom, komu bude území mezi Jablunkovem a Bohumínem patřit. Hranice nakonec proťala Těšín.

Snímek z rekonstrukce bitvy o Skočov v roce 2019. Foto: TV Polar

O hranici mezi Československem a Polskem se vyjednávalo už ke konci I. světové války. Obě stany však měly jiné představy o územním rozdělení. Po ukončení války a zániku Rakousko-Uherska se na Těšínsku rozhořel spor, který provázelo několik konfliktů. Jednomu z nich se říká Sedmidenní válka o Těšínsko. Československá strana při něm přišla o zhruba 5 desítek vojáků, polská o 92.

Už v roce 1918 prohlásili Poláci Těšínsko za polské území a v noci z 31. října na 1. listopadu armáda obsadila českou část Těšínského Slezska, včetně Bohumína, Stonavy, Horní Suché, Těrlicka, Soběšovic, Hnojníku, Třince a Jablunkovska. Polsko tím získalo kontrolu nad strategickou Košicko-bohumínskou dráhou, které bylo tehdy jediným železničním spojením českých zemí s východem Slovenska. Na tomto území chtěli Poláci vyhlásit tzv. plebiscit a muži museli rukovat do polské armády. 

Československo se svého území vzdát nechtělo. 23. ledna 1919 začaly československé jednotky vedené podplukovníkem Josefem Šnejdárkem území osvobozovat a polskou armádu pod velením  Franciszka Latinika vytlačovat nejdříve za řeku Olši. (Pro řeku se v historii užívalo mnoho podob jako Olza, Olsa, Oldza či Olša. Češi nyní užívají název Olše, Poláci Olza, pozn. red.) 

V dalších dnech československá vojska postoupila až za Vislu, kterou armáda překročila 27. ledna. Následně 30. ledna 1919 polská vojska ustoupila ke Skočovu a československá vojska připravovala útok na Skočov s předpokladem, že dojde ke zhroucení polské obrany. K útoku však již nedošlo, když 31. ledna byly bojové akce zastaveny. Na mezinárodní úrovni byla stanovena demarkační linie. 

Více o konfliktu

O konkrétní podobě hranice se ještě dále vyjednávalo. O rozdělení regionu rozhodla pařížská Konference velvyslanců 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno hranicí, kterou tvoří Olše. Historické jádro na pravé straně toku připadlo Polsku, na levém břehu se město přejmenovalo na Český Těšín. 

Po více než 100 letech od konfliktu si obě strany v lednu připomínají památku obětí. Na české straně československých vojáků v Orlové a Poláci ve Stonavě. 

U příležitosti 100. výročí dokonce české a polské jednotky svedly bitvu u Skočova. Společně a především přátelsky při obě strany připomněly své předky. 

„Snažíme se divákům ukázat, jak to před sto lety vypadalo. Představíme jim bojovou taktiku a zbraně, se kterými se tehdy bojovalo. Vše samozřejmě v dobových uniformách,“ řekl tehdy hlavní organizátor Krzysztof Neścior.

„Myslím si, že je úžasné, že můžeme dnes po sto letech tady sejít s našimi polskými kolegy a bez nějakých emocí si připomenout padlé z obou stran tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Čížek z Československé obce legionářské.

„Takováto ukázka vlastně přispívá k tomu usmíření mezi českým a polským národem, zvláště tady ve Slezsku. Tady je ten konflikt stále tak trošku živý,“ dodal historik Viktor Grossmann.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000035349/cesi-a-polaci-si-pripominaji-davny-konflikt-ktery-urcil-hranice-mezi-staty-a-rozdelil-tesin