Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

O expozici mapující osudy malých řeckých a makedonských utečenců má zájem i muzeum v Berlíně

Celý MS kraj |

Od čtvrtku 8. února bude v městské knihově ve Vítkově možné navštívit výstavu Interitus Macedonum – Svědectví, která připomíná osudy řeckých a makedonských dětí, jež v důsledku občanské války v Řecku musely opustit svou vlast. Jedním z nich byl také Dimitri Kirjakovský, autor výstavy, o kterou aktuálně projevila zájem muzea v Gdaňsku a Berlíně.

Občanská válka, která v Řecku probíhala v letech 1946 až 1949, vedla k exodu řeckých obyvatel do Československa, Polska a jiných zemích tehdejšího východního bloku. Největší uprchlická vlna nastala v závěru válečného konfliktu, kdy od dubna 1948 do června 1950 přijelo do ČSR více než 12 tisíc řeckých občanů, z toho přes 4 500 dětí. 

Jakub Cihlář (BEZPP/Správná volba), starosta Vítkova: "V našem regionu našlo nejvíc řeckých a makedonských dětí zázemí v objektu současné léčebny pro dlouhodobě nemocné v Klokočově, který je dnes místní částí Vítkova. Je dobře, že výstava toto poměrně neznámé téma, jež je však nedílnou součástí historie Vítkova, Moravskoslezského kraje i celé republiky, mapuje. Přestože je všeobecně známo, že na severní Moravě žije poměrně dost potomků řeckých uprchlíků, málokdo si uvědomuje, proč tomu tak je. Neznáme dějinné souvislosti. Proto jsem rád, že se zmíněná etapa historie, o které se nikdy moc nemluvilo, otevírá, a to právě teď, kdy je toto téma vzhledem k dění na Ukrajině opravdu aktuální. Díky výstavě Interitus Macedonum – Svědectví máme šanci si uvědomit, že útěk před válkou není ničím, s čím bychom se už v minulosti nesetkali, a že znovu zažíváme situace, které se už kdysi dávno děly. Je přínosné moci si dát současné dění do historického kontextu. Proto tuto výstavu považuji za smysluplnou a vážím si toho, že ji ve Vítkově můžeme představit,. Opravdu symbolické je z mého pohledu to, že výstavu 23. února navštíví účastníci slavnostního udílení Ceny Jana Zajíce. Toto ocenění je uctěním památky vítkovského rodáka, studenta Jana Zajíce, jenž se nesmířil s totalitou, normalizací, okupací. Od jeho tragického úmrtí, jímž následoval Jana Palacha, letos 25. února uplyne 55 let.“ 

Když autor výstavy Dimitri Kirjakovský musel svůj domov v 50. letech opustit, bylo mu necelých šest. Zatímco on a jeho dva sourozenci doputovali přes Rumunsko do Polska, další tři sourozenci našli zázemí u nás a maminka se ocitla v Maďarsku. 

Dimitri Kirjakovský, autor výstavy: "Přes sedm let jsme o sobě nevěděli, potkali jsme se až díky Červenému kříži. Byl jsem nejmladší ze sourozenců, maminka mě měla ve čtyřiceti. Byla pro mě nejkrásnější na světě. Když jsem se s ní po letech setkal, stála přede mnou ztrhaná žena, na které se podepsalo vše, čím si prošla. Ale když mě objala, běžel mi mráz po zádech. Opět jsme k sobě našli cestu, rád jsem poslouchal její vyprávění. Právě díky mamince, jež se jmenovala Despa, jsem mohl svým dětem, vnoučatům i pravnoučatům předat spoustu informací."

Své prožitky i výpovědi a osudy dalších řeckých a makedonských dětí vtělil do výstavy Interitus Macedonum – Svědectví. Tento emocemi a příběhy nabitý projekt vytvořil společně s Gocem Georgim Durtanoskim, designerem makedonsko-německo-holandského původu, jako připomínku 75. výročí exodu občanů z Řecka. 

Dimitri Kirjakovský, autor výstavy: "Poprvé byla naše výstava, která je také poděkováním českým, slovenským a polským lidem za nezištnou pomoc, představena v červnu 2023 v souvislosti se Světovým dnem uprchlíků. Není o občanské válce v Řecku, ale o důsledcích tohoto nesmyslného konfliktu, který vyhnal z domovů více než 25 tisíc dětí a na dlouhá léta je odloučil od rodičů a sourozenců. Vypráví o nuceném útěku z domova, o vysilujících pochodech k hranicím, o bombardování, o zraněních těla i duše, o nekonečném přemísťování i začleňování se do společností v zemích, které se mnohým z nás staly novou vlastí. Dokumentuje tragédii dětství prchajícího před hrůzami občanské války. Víte, věřili jsme, že z 20. století, které bylo obdobím dvou světových válek a útěků před válečnými zvěrstvy, vstoupíme do století jednadvacátého, jež bude ve znamení klidu a míru. Ale znepokojeně sledujeme, že my, lidé, se nedokážeme poučit. I proto vznikla tato výstava. Jako výstraha, upozornění na nebezpečí opakování chyb." 

OP výstavu projevilo zájem muzeum v Gdaňsku i vyhnanecké muzeum v Berlíně. Právě do těchto dvou měst výstava poputuje poté, co bude 1. března ve Vítkově ukončena. 

V roce 2021 bylo v Berlíně otevřeno středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření. Jde o tzv. vyhnanecké muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, a to jak za druhé světové války a po jejím ukončení, tak během masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie, migračních vln z roku 2015 a 2016 atp.

Nahlásit chybu


K tématu

Skupina X vystavuje na zámku Nová Horka, i se studéneckou účastí

13. října 2023 8:00 | Studénka | Petra Dorazilová

Ve druhém patře zámku Nová Horka byla zahájena výstava autorů výtvarné Skupiny X. Jejich díla tu budou do ledna příštího roku. Pravděpodobně je to poslední možnost vidět tuto část barokního objektu před rekonstrukcí.

V Galerii Maryčka v Havířově je k vidění výstava Krok za krokem za našimi předky

10. října 2023 15:47 | Havířov | Bára Kelnerová

Klub genealogie a heraldiky při Městském kulturním středisku v Havířově uspořádal v Galerii Maryčka výstavu Krok za krokem za našimi předky. Součástí jsou nejen rodokmeny, ale i návody, jak pátrat v minulosti.

Národní památkový ústav v Ostravě představuje historické kovové mosty

12. října 2023 19:46 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Ostravské pracoviště Národního památkového ústavu zahájilo výstavu Udržitelnost historických kovových mostů. Panely, které vznikly z projektu ČVUT, představí příklady kovových mostů v České republice.


Požár v panelovém domě v Opavě, záchranáři bojovali o život popáleného muže

Dnes 18:14 | Opava | Lukáš Zavadil

V neděli 6. října dopoledne zasahovaly složky integrovaného záchranného systému u požáru v panelovém bytě v Opavě. Třicetiletý muž se nadýchal horkých zplodin a utrpěl popáleniny, byl převezen do popáleninového centra FN Ostrava. Další osoby utrpěly lehčí zranění.

Široká Niva akutně potřebuje most nebo alespoň lávku pro pěší přes řeku Opavu

Zcela nové zásadní problémy teď řeší obce na Bruntálsku. Záchrana lidí po povodni byla pouze prvním krokem. Bourají se domy a zachraňují ty, co mohou přežít zimu. K tomu je ale potřeba zajistit další život v obcích především obnovou cest, silnic a mostů přes povodní rozvodněné řeky.

Do Opavy po povodních stále nejezdí vlaky. Trať z Ostravy do Opavy by měla být obnovena v půlce října

4. října 2024 12:12 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Do Opavy stále nejezdí vlaky. Povodeň poničila železniční trať z Opavy ve směru na Ostravu i na Krnov a také z Opavy do Malých Hoštic a dále do Kravař. Místo vlaků tak cestující přepravují autobusy.

Město po záplavách obnoví písečnou pláž na Karvinském moři

Hladina Karvinského moře se v době záplav zvedla natolik, že zaplavila i část písečné pláže, mobiliář i nová mola.

Malotřídní základní škola v Nové Vsi oslavila 150 let

Malotřídka v Nové Vsi si v tomto roce připomíná 150 let od svého založení. Škola na sobotu připravila kulturní program a lidé si mohli prohlédnou učebny, kroniky i plány připravované modernizace.

Hnutí ANO bude v Moravskoslezském kraji vládnout s koalicí SPD, Trikolory a strany PRO

Dlouho očekávaný povolební okamžik je tady. Kdo bude vládnout MS regionu oznámilo vítězné ANO v pátek odpoledne.

Dobrá zpráva pro bikery. Síť stezek v karvinském Černém lese je konečně legální

Datum 28. září se zapíše do historie oddílu karvinských bikerů jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Oficiálně se jim podařilo zprovoznit síť stezek plnou trailů , kterou právě v tento den slavnostně otevřeli.

Ostravský magistrát je opět nejpřívětivější v MS kraji. V anketě zvítězil už pošesté

4. října 2024 10:26 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Ostravské minuty

Ostravský magistrát se stal opět vítězem ankety o nejpřívětivější úřad v Moravskoslezském kraji. Soutěž každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky. Podle primátora města Jana Dohnala mají na ocenění velkou zásluhu zaměstnanci, kteří svou práci odvádějí nadstandardně.

Tragický únik oxidu uhelnatého v Krnově, podařilo se zachránit jednu osobu, druhá bohužel zemřela

Včera 10:44 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

V pátek 4. října 2024 složky IZS u úniku oxidu uhelnatého v jednom z bytů. Na místě byly nalezeny dvě osoby v bezvědomí. Zatímco jednu osobu se podařilo zachránit, druhá bohužel zemřela. Oxid uhelnatý je smrtelně nebezpečný plyn, který vzniká při nedokonalém hoření a hasiči apelují na používání detektorů.

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji jde do opozice, s vítězným hnutím ANO se neshodla

4. října 2024 14:57 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji po jednáních s hnutím ANO míří do opozice. Podle lídra Radka Kani jsou podmínky, které si ANO stanovilo, v rozporu s hodnotami a programem koalice. SPOLU se stane kritickou, ale konstruktivní opozicí nové krajské vlády.

Moravskoslezský kraj bude mít nové vedení: ANO bude vládnout v koalici s SPD + Trikilora + PRO

4. října 2024 16:41 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Po jednáních o nové koalici v Moravskoslezském kraji představil budoucí hejtman Josef Bělica (ANO) finální složení krajské rady. SPD získalo dvě pozice radních, zatímco SPOLU míří do opozice. Počet radních zůstane stejný. Ustavující zastupitelstvo proběhne pravděpodobně 21. října 2024.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Největší akcí roku v Rýmařově byly Dřevařské, lesnické a myslivecké dny

2. října 2024 17:45 | Celý MS kraj | Karel Soukop | Jesenický expres

Vždy každé dva roky se v Rýmařově koná největší akce ve městě, jakou jsou Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Park ve Flemmichově zahradě vždy zaplní tisíce návštěvníků, aby si užili umění dřevařů, lesnickou techniku, myslivecké expozice i kulturní programy. Nejinak tomu bylo i letos.

O expozici mapující osudy malých řeckých a makedonských utečenců má zájem i muzeum v Berlíně
Vydáno 4. února 2024 17:33, Celý MS kraj, Libor Běčák
Od čtvrtku 8. února bude v městské knihově ve Vítkově možné navštívit výstavu Interitus Macedonum – Svědectví, která připomíná osudy řeckých a makedonských dětí, jež v důsledku občanské války v Řecku musely opustit svou vlast. Jedním z nich byl také Dimitri Kirjakovský, autor výstavy, o kterou aktuálně projevila zájem muzea v Gdaňsku a Berlíně.

Zdroj: Archiv Dimitri Kirjakovského

Občanská válka, která v Řecku probíhala v letech 1946 až 1949, vedla k exodu řeckých obyvatel do Československa, Polska a jiných zemích tehdejšího východního bloku. Největší uprchlická vlna nastala v závěru válečného konfliktu, kdy od dubna 1948 do června 1950 přijelo do ČSR více než 12 tisíc řeckých občanů, z toho přes 4 500 dětí. 

Jakub Cihlář (BEZPP/Správná volba), starosta Vítkova: "V našem regionu našlo nejvíc řeckých a makedonských dětí zázemí v objektu současné léčebny pro dlouhodobě nemocné v Klokočově, který je dnes místní částí Vítkova. Je dobře, že výstava toto poměrně neznámé téma, jež je však nedílnou součástí historie Vítkova, Moravskoslezského kraje i celé republiky, mapuje. Přestože je všeobecně známo, že na severní Moravě žije poměrně dost potomků řeckých uprchlíků, málokdo si uvědomuje, proč tomu tak je. Neznáme dějinné souvislosti. Proto jsem rád, že se zmíněná etapa historie, o které se nikdy moc nemluvilo, otevírá, a to právě teď, kdy je toto téma vzhledem k dění na Ukrajině opravdu aktuální. Díky výstavě Interitus Macedonum – Svědectví máme šanci si uvědomit, že útěk před válkou není ničím, s čím bychom se už v minulosti nesetkali, a že znovu zažíváme situace, které se už kdysi dávno děly. Je přínosné moci si dát současné dění do historického kontextu. Proto tuto výstavu považuji za smysluplnou a vážím si toho, že ji ve Vítkově můžeme představit,. Opravdu symbolické je z mého pohledu to, že výstavu 23. února navštíví účastníci slavnostního udílení Ceny Jana Zajíce. Toto ocenění je uctěním památky vítkovského rodáka, studenta Jana Zajíce, jenž se nesmířil s totalitou, normalizací, okupací. Od jeho tragického úmrtí, jímž následoval Jana Palacha, letos 25. února uplyne 55 let.“ 

Když autor výstavy Dimitri Kirjakovský musel svůj domov v 50. letech opustit, bylo mu necelých šest. Zatímco on a jeho dva sourozenci doputovali přes Rumunsko do Polska, další tři sourozenci našli zázemí u nás a maminka se ocitla v Maďarsku. 

Dimitri Kirjakovský, autor výstavy: "Přes sedm let jsme o sobě nevěděli, potkali jsme se až díky Červenému kříži. Byl jsem nejmladší ze sourozenců, maminka mě měla ve čtyřiceti. Byla pro mě nejkrásnější na světě. Když jsem se s ní po letech setkal, stála přede mnou ztrhaná žena, na které se podepsalo vše, čím si prošla. Ale když mě objala, běžel mi mráz po zádech. Opět jsme k sobě našli cestu, rád jsem poslouchal její vyprávění. Právě díky mamince, jež se jmenovala Despa, jsem mohl svým dětem, vnoučatům i pravnoučatům předat spoustu informací."

Své prožitky i výpovědi a osudy dalších řeckých a makedonských dětí vtělil do výstavy Interitus Macedonum – Svědectví. Tento emocemi a příběhy nabitý projekt vytvořil společně s Gocem Georgim Durtanoskim, designerem makedonsko-německo-holandského původu, jako připomínku 75. výročí exodu občanů z Řecka. 

Dimitri Kirjakovský, autor výstavy: "Poprvé byla naše výstava, která je také poděkováním českým, slovenským a polským lidem za nezištnou pomoc, představena v červnu 2023 v souvislosti se Světovým dnem uprchlíků. Není o občanské válce v Řecku, ale o důsledcích tohoto nesmyslného konfliktu, který vyhnal z domovů více než 25 tisíc dětí a na dlouhá léta je odloučil od rodičů a sourozenců. Vypráví o nuceném útěku z domova, o vysilujících pochodech k hranicím, o bombardování, o zraněních těla i duše, o nekonečném přemísťování i začleňování se do společností v zemích, které se mnohým z nás staly novou vlastí. Dokumentuje tragédii dětství prchajícího před hrůzami občanské války. Víte, věřili jsme, že z 20. století, které bylo obdobím dvou světových válek a útěků před válečnými zvěrstvy, vstoupíme do století jednadvacátého, jež bude ve znamení klidu a míru. Ale znepokojeně sledujeme, že my, lidé, se nedokážeme poučit. I proto vznikla tato výstava. Jako výstraha, upozornění na nebezpečí opakování chyb." 

OP výstavu projevilo zájem muzeum v Gdaňsku i vyhnanecké muzeum v Berlíně. Právě do těchto dvou měst výstava poputuje poté, co bude 1. března ve Vítkově ukončena. 

V roce 2021 bylo v Berlíně otevřeno středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření. Jde o tzv. vyhnanecké muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, a to jak za druhé světové války a po jejím ukončení, tak během masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie, migračních vln z roku 2015 a 2016 atp.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000041372/o-expozici-mapujici-osudy-malych-reckych-a-makedonskych-utecencu-ma-zajem-i-muzeum-v-berline