Koncept energetické chudoby zahrnuje lidi, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytápět svoje obydlí, mají dluhy na energiích nebo za ně platí alespoň 20 procent příjmů a zároveň splňují parametry chudoby. Studie pracuje s daty Českého statistického úřadu (ČSÚ) o životních podmínkách v českých domácnostech.
Na studii se podílela iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Platforma pro sociální bydlení. Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení uvedl, že asi 450.000 lidí si loni podle dat ČSÚ nemohlo dovolit dostatečné vytápění, asi 180.000 mělo dluhy a skoro milion osob splňovalo indikátor vysokých nákladů. Někteří lidé mohou spadat do více kategorií. V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností, energetická chudoba se podle studie týká asi 700.000 z nich. Do alespoň jedné z kategorií spadalo i 300.000 dětí a 400.000 seniorů.
Hlavními skupinami zasaženými energetickou chudobou jsou podle Klusáčka samoživitelky, chudé rodiny a osaměle žijící seniorky. Tatiana Konrádová z MPSV uvedla, že ministerstvo k řešení tohoto problému spustilo zatím ve zkušební fázi projekt, ve kterém poskytlo vybraným 70 domácnostem poradenství ohledně šetření na energiích včetně například pronájmu úspornějších spotřebičů. Zásadní je podle ní s ohroženými lidmi komunikovat, protože jde zpravidla o sociálně vyloučené domácnosti a v případě seniorů leckdy vůbec nejsou v kontaktu s běžnou sítí sociálních služeb.
Zásadním problémy je podle ní například to, že lidé se často nevyznají ve vyúčtováních, neumí šetřit či se nevyznají na spotřebitelském trhu. Projekt podle ní bude pokračovat po dobu tří let a ministerstvo ho rozšíří na stovky domácností. V plánu je také spolupráce s úřady práce, s ministerstvem životního prostředí na zpřístupnění dotací na energetické úspory i nízkopříjmovým domácnostem, s poskytovateli energií na prevenci zadlužování a se soukromými partnery na zajišťování pronájmu či darování spotřebičů.
