Je krátce po 14 hodině a za Markem Šimíčkem se na 8 hodin uzavřely dveře polaria. Nad jeho zdravím bude dohlížet lékař a vědci z Vysoké školy báňské technické univerzity. Zdeněk Slanina, VŠB-TU Ostrava, Katedra kybernetiky: “My máme strach, že by mohlo dojít k ohrožení jeho životních funkcí, takže budeme měřit nasycení krve kyslíkem, což je jeden ukazatel a potom mimo teplot také CO2 ve spacáku.”
Marek Šimíček, cestovatel a dobrodruh: “Já tam budu z rohu do roku zapřený na štorc, hlavou o jeden roh a nohami o druhý, takže se uvidí, jak to bude vycházet spíše prostorově. To je na tom to nejdůležitější.”
Teplota těla 36,6 stupňů, tlak 146 na 89, mandle v pořádku, to bylo spokojené konstatování lékaře a Marek Šimíček se mohl začít oblékat do několika vrstev oblečení. Lubomír Šmuk, anesteziolog, specialista na terapii chladem: “Pokud by mělo dojít k poklesu teploty o nějakou hladinu, kterou jsme si stanovili - zhruba na 3 st. Celsia, tak bychom ten pokus přerušili. To by znamenalo, že do spacáku proniká chlad, a to by nebylo dobře.”
Do samotné komory, kde bylo něco málo přes 100 stupňů Celsia Markovi pomáhal kamarád, s tím bude také celou dobu propojen přes vysílačku.
Jakub Marák, kamarád Marka Šimíčka: “Já jsem mu pomáhal oblékat do spacáku a pak ho přikrýval ještě dvěma spacáky. Myslím, že vrstev tam je dost.” Markův první vzkaz po několika minutách v mraze 110 stupňů Celsia byl...je mi tady horko. R. E. Orlíková, TV Polar Lázně Teplice nad Bečvou
