Přípravy na olympijské hry pro mentálně postižené začaly ve frýdeckomísteckých Malenovicích. Sjelo se 27 pětičlenných týmů z celé naší republiky, Slovenska a Polska. Oficiálně se akce jmenovala Sport bez hranic. Šlo o nultý ročník, který byl součástí tradičních olympijských her ve Frýdku-Místku.
David Rojíček, organizátor akce v Malenovicích: "Mentálně postižení potřebují určité specifikace při provádění aktivit. Ty aktivity, které máme, tak jsou zaměřeny převážně na pohybové aplikované disciplíny. Za zmínku stojí psychomotorické hry. Je to třeba velká plachta, ve které je neurčené množství míčků. A když jim řekneme, že mají posbírat třeba jen červené, tak posbírají jenom červené a zbytek nechají ležet."
Mezi desítkami disciplín byly čtyři, se kterými přišli Slováci. Zatloukaly se hřebíky, házelo se sekyrou, zkoušela se funkčnost pily, ale i nebezpečnost biče.
Štefan Jedinák, účastník akce ze Slovenska: "My jsme přijeli ze Slovenska, abychom tady zahráli na ty heligonky, které jsou staré asi sto let. Nás poprosili, abychom přijeli právě do Malenovic zahrát a zazpívat dětem. Fajn je, že je to tak v horách. A ty děti uvidí, že se kdysi jen tak hrálo a soutěžilo. A i dneska se to sem tam objeví."
Anketa, účastníci olympiády: 1. "Já jsem rád, když mě někdo pozve na takové krásné závody." 2. "Fajné je všechno. Všechno se mi líbí." 3. "Nikdy jsem na takové olympiádě nebyla. Jsem tu poprvé. A moc jsem se na ně těšila."
Den poté se již závodníci procvičují. Po deváté hodině se všechny týmy seřazují na hřišti frýdeckomísteckého stadionu Slezan. Zapaluje se olympijský oheň. Zazní zdejší hymna. Týmy mají před sebou 8 sportovních disciplín.
Třicetisedmiletý Martin Trnka z Třebíče právě zdolává první.
Martin Trnka, sportovec z Třebíče: "Máme za sebou padesátku. A čeká nás kriketový míček a potom skoky do dálky."
Bojují ale úplně všichni. Dvě tisícovky návštěvníků ze zdejších základních škol fandí.
Eva Richtrová (ČSSD), primátorka Frýdku-Místku: "Co mě na tom těší nejvíc, tak je to, že jsou tady děti ze základních škol, a ta integrace normálních a postižených dětí je tady naprosto jasná."
Kuboň Günter, organizátor akce ve F-M: "Největší smysl této akce je v tom, že se snažíme přesvědčit všechny občany, všechny ostatní občany naší společnosti, že nejsme strašidelní, ale jsme jen trošku jiní. Takoví, kteří nepotřebují soucit. My nepotřebujeme opravdu soucit, ale jenom pochopení a úctu. A my tím pořádáním těchto olympiád a nejen těchto olympiád, ale i jiných akcí, které pořádáme pro tyto handicapované sportovce, jim přinášíme."
I když se o první příčky bojovalo, u těchto her platí staré známé heslo: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Nebo ještě lépe: pobavit se.
