Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • ČESKÉ A POLSKÉ DĚTI POZNÁVALY CENTRUM OSTRAVY DÍKY PROJEKTU RUKU V RUCE
  • V OSTRAVĚ ZAČNE REKONSTRUKCE NÁM. REPUBLIKY, NIKDO SE NEODVOLAL PROTI VÝBĚRU
  • DOBROVOLNÍCI DNES VYSAZUJÍ STROMY NA JAVORNÍKU
  • OBYVATELÉ NOVÝCH HEŘMINOV BUDOU V SOBOTU HASOVAT V REFERENDU PŘEHRADĚ
  • DOLNÍ VÍTKOVICE BUDOU HOSTIT OSMÉ POKRAČOVÁNÍ BEACHVOLEJBALOVÉHO TURNAJE
  • TITUL HASIČ ROKU SI Z PRAŽSKÉHO HRADU ODNESL PŘÍSLUŠNÍK HZS MSK
  • DO NEMOCNICE KARVINÁ - RÁJ SE VYDALY PANENKY AŽ Z KRNOVA A ROZVESELILY DĚTI
  • PORUBSKÝ DEN BEZPEČÍ NABÍDNE UKÁZKY I TECHNIKU IZS, USKUTEČNÍ SE 3. KVĚTNA
  • OSTRAVSKÝ VELETRH PŘÍLEŽITOSTÍ PŘIPRAVUJE STUDENTY NA BUDOUCÍ PODNIKÁNÍ
  • V OSTRAVĚ PROBĚHLA KONFERENCE, KTERÁ MOTIVUJE ŽÁKY K ENVIRON. BÁDÁNÍ
  • V HAVÍŘOVĚ DOSTANE 6600 NÁJEMNÍKŮ PŘEPLATKY, MRA UŽ ROZESLALA VYÚČTOVÁNÍ

Teta Fanka: Nářečí je muzika

Celý MS kraj |

Jak lidé žili v minulosti? Jaké dodržovali zvyky? Čeho se báli? Jak se mluvilo? Odpovědi na tyto otázky sesbírala Františka Pituchová alias teta Fanka z Frýdlantu nad Ostravicí, autorka lidových písní, básnířka, vypravěčka a dokonce i výtvarnice.

Video Přehravač se načítá.
Aktuální čas 0:00
Doba trvání -:-
Načteno: 0%
Typ streamu ŽIVĚ
Zbývající čas 0:00
 
1x
    • Kapitoly
    • Bez popisů, vybráno
    • Bez titulků, vybráno

      Františka Pituchová se národopisu věnuje skoro 40 let. Její jméno se stalo obrovským beskydským pojmem, její písně jsou slyšet na deskách cimbálové muziky Kotci, z Frýdlantu nad Ostravicí. Ti ji také poprvé pojmenovali ťětuško Fanko. Zná ji spousta dětí z okolních základních škol, kam chodí vyprávět pověsti i o životě v Beskydech.

      Na otázku: "Znáte Františku Pituchovou?" odpoví skoro každý.

      Anketa, lidé z Frýdlantu nad Ostravicí: 1. "Lidová písničkářka." 2. "Čím žila, to vypráví." 3. "Výborná vypravěčka, zlatá paní. Škoda, že v dnešní době není takových víc."

      Rodačka ze Starých Hamer žije už 60 let ve Frýdlantě nad Ostravicí. Je z početné rodiny a jejím bratrem je známý dřevořezbář a malíř Janek Satina. Umění mají prostě v genech.

      Od roku 1973 Františka Pituchová dělala takzvanou dopisovatelku národopisných tradic. Chodila od domu k domu a poslouchala příběhy lidí.

      Františka Pituchová, beskydská ikona: "Lidé by měli uchovávat vzpomínku a památku na staré lidi. Vždyť nebýt starých lidí, tak tady nejsme. A tolik moudrosti, co mezi nimi bylo, když to porovnávám. Moje stařenka si ještě dělala krpce, chodila v tom horském oblečení. Takže u mě to byla samozřejmost."

      Celoživotním snem lidové vypravěčky, sběratelky, autorky lidových písní a básnířky bylo učitelství. Za války se ale k této profesi nedostala. Svým způsobem se jí její přání splnilo dnes. Vypravěčský um tety Fanky zná spousta dětí.

      Františka Pituchová, beskydská ikona: "Mně je líto, že se už na to zapomíná. Že by ty děti, neříkám, aby tak chodily, měly o tom trošičku vědět."

      Paní Pituchová už napsala spoustu knih. Poslední se jmenuje Čisté vody pramen a obsahuje třeba úryvky z kroniky, kterou napsal její tatínek.

      Richard Sobotka, autor knihy Čisté vody pramen: "Asi před dvěma lety jsem ji navštívil, že si udělám reportáž. A při té návštěvě se mi otevřela. Otevřela své srdce. A dala mi k dispozici všechny podklady, které má. Včetně kroniky svého tatínka Jana Satiny. Takže jsem se najednou ponořil do historie toho kraje, historie těch lidí. Bylo to fantastické. Zjistil jsem, že to není na reportáž, ale že je to přímo na knížku. A jsem rád, že nakonec ta knížka o paní Pituchové, o té národopisné pracovnici, vypravěčce a výtvarnici, že vznikla."

      Pro tetu Fanku je ale nejdůležitější nářečí a to chce zachovat pro další generace. Františka Pituchová, beskydská ikona: "Ty výrazy jsou takové ťul, mňul. Kdyby někdo řekl: "Já jsem si myslela." Moje maminka by řekla: "Já jsem siebje mysliela." "Siebje" a už je to po hamersku. Mně to znělo tak pěkně jako muzika."

      Nahlásit chybu


      Dobrovolníci pokračují v zalesňování Beskyd po kůrovcové kalamitě

      Několik stovek nových stromů vysadili dobrovolníci, kteří se zúčastnili akce Stromy pro Javorník. V pátek své sazeničky zasadili studenti a v sobotu pak další dobrovolníci.

      České a polské děti společně poznávaly centrum Ostravy díky projektu Ruku v ruce

      Radnice Moravské Ostravy a Přívozu se zapojila do česko-polského projektu Ruku v ruce. Ten pokračoval už třetím setkáním. Tentokrát se díky němu žáci základní školy z polské Ratiboři spolu s žáky dvou základních škol z obvodu seznámili s historií centra Ostravy.

      Den Země opět přinesl spoustu podnětů k udržitelnějšímu způsobu života

      Na Masarykově náměstí se uskutečnil Den Země. Akce i letos přilákala množství dětí i dospělých. Součástí nabídky stánků a atrakcí bylo hlasování ve výtvarné soutěži z udržitelných materiálů.

      Titul Hasič roku si z Pražského hradu odnesl příslušník Hasičského záchranného sboru MSK

      Dnes 9:27 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Španělský sál Pražského hradu hostil ve čtvrtek již 16. ročník ankety Hasič roku. Profesionální hasiči tam převzali ocenění za svou práci a činy.

      V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Taktické cvičení prověřilo policii i bezpečnostní systém nemocnice

      V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Naštěstí jen cvičně. Plánované taktické cvičení prověřilo nejen postup a taktiku policejního zásahu, ale také funkčnost vybudovaných bezpečnostních systémů ve zdravotnickém zařízení.

      V nemocnici ve Frýdku-Místku se konalo cvičení složek IZS po vznícení chemikálií

      Cvičením zásahu při záchraně a evakuaci většího počtu zraněných prošli hasiči, policisté a zdravotníci ve frýdecko-místecké nemocnici. Námětem cvičení byl požár způsobený chybnou manipulací s chemikáliemi při dezinfekci nástrojů.

      Policisté v Bruntále zadrželi prchajícího muže se zbraní upravenou pro větší hluk

      Včera 15:09 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Z lesa na Vodárenském vrchu se ozývaly výstřely, které nahlásil občan na linku 158. Policisté na místě zadrželi muže se zbraní, která byla upravená pro zvýšení hlučnosti. Kriminalisté prověřují veškeré okolnosti incidentu.

      Havířov na planetě Zemi už 70 let, Den Země si užily tisíce dětí

      Veškeré informace o ochraně životního prostředí jsou pro mládež nesmírně důležité. I proto se Havířov každoročně připojuje k celosvětové akci Den Země. Planeta Havířov, to byl podtitul letošního ročníku.

      Horní Suchá odevzdala na kraj téměř 500 připomínek k obchvatu

      Velký zájem projevili Hornosušané na schůzi v Dělnickém domě o informace z dokumentace EIA k plánovanému obchvatu. Poté mohli občané nosit své připomínky na obecní úřad, který je následně odvezl na krajský úřad.

      V Horní Lomné se řeší ožehavá těžba zemního plynu v chráněné oblasti

      24. dubna 2025 21:16 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Beskydský expres

      Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.

      V Bohumíně ráno hořelo v kavárně, která sousedí se školou

      Včera 15:25 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Čtyři jednotky hasičů zasahovaly v pátek ráno u požáru kavárny, která je stavebně spojena s budovou základní a mateřské školy v Bohumíně.

      Proč vyhazovat porouchané spotřebiče? Žáci je opraví..

      24. dubna 2025 20:57 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal | Studuj u nás

      V dnešní době se elektrické spotřebiče s poruchou spíše vyhazují, než aby se daly opravit. Změnit to chce soutěž Naučíme vás to opravit, jehož třetí ročník letos pořádala Střední škola elektrotechnická v Ostravě.

      Konference motivuje žáky k environmentálnímu bádání

      24. dubna 2025 20:50 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal | Studuj u nás

      Střední průmyslová škola akademika Heyrovského v Ostravě – Zábřehu pořádala velmi zajímavou konferenci pro žáky základních škol. Jmenovala se Prezentace badatelských projektů EVVO a přiměla žáky udělat něco užitečného pro naše životní prostředí.

      Veletrh příležitostí připravuje studenty na budoucí podnikání

      24. dubna 2025 20:43 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal | Studuj u nás

      Ostravský veletrh příležitostí navazuje na Veletrh fiktivních firem a dává možnost studentům z celé republiky prezentovat své fiktivní firmy. I letos jsme mohli vidět hodně zajímavých podnikatelských záměrů.

      Spolupráce s polskou stranou má přinést progres v rozvoji vodíku

      24. dubna 2025 13:40 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal | Moravskoslezský expres

      MS kraj bude na rozvoji vodíkových technologií intenzivně spolupracovat s polskou stranou. Potvrdili to zástupci obou zemí na společném vodíkovém workshopu v Ostravě.

      Teta Fanka: Nářečí je muzika
      Vydáno 1. ledna 2008 0:00, Celý MS kraj, Michal Hulva
      Jak lidé žili v minulosti? Jaké dodržovali zvyky? Čeho se báli? Jak se mluvilo? Odpovědi na tyto otázky sesbírala Františka Pituchová alias teta Fanka z Frýdlantu nad Ostravicí, autorka lidových písní, básnířka, vypravěčka a dokonce i výtvarnice.

      Františka Pituchová se národopisu věnuje skoro 40 let. Její jméno se stalo obrovským beskydským pojmem, její písně jsou slyšet na deskách cimbálové muziky Kotci, z Frýdlantu nad Ostravicí. Ti ji také poprvé pojmenovali ťětuško Fanko. Zná ji spousta dětí z okolních základních škol, kam chodí vyprávět pověsti i o životě v Beskydech.

      Na otázku: "Znáte Františku Pituchovou?" odpoví skoro každý.

      Anketa, lidé z Frýdlantu nad Ostravicí: 1. "Lidová písničkářka." 2. "Čím žila, to vypráví." 3. "Výborná vypravěčka, zlatá paní. Škoda, že v dnešní době není takových víc."

      Rodačka ze Starých Hamer žije už 60 let ve Frýdlantě nad Ostravicí. Je z početné rodiny a jejím bratrem je známý dřevořezbář a malíř Janek Satina. Umění mají prostě v genech.

      Od roku 1973 Františka Pituchová dělala takzvanou dopisovatelku národopisných tradic. Chodila od domu k domu a poslouchala příběhy lidí.

      Františka Pituchová, beskydská ikona: "Lidé by měli uchovávat vzpomínku a památku na staré lidi. Vždyť nebýt starých lidí, tak tady nejsme. A tolik moudrosti, co mezi nimi bylo, když to porovnávám. Moje stařenka si ještě dělala krpce, chodila v tom horském oblečení. Takže u mě to byla samozřejmost."

      Celoživotním snem lidové vypravěčky, sběratelky, autorky lidových písní a básnířky bylo učitelství. Za války se ale k této profesi nedostala. Svým způsobem se jí její přání splnilo dnes. Vypravěčský um tety Fanky zná spousta dětí.

      Františka Pituchová, beskydská ikona: "Mně je líto, že se už na to zapomíná. Že by ty děti, neříkám, aby tak chodily, měly o tom trošičku vědět."

      Paní Pituchová už napsala spoustu knih. Poslední se jmenuje Čisté vody pramen a obsahuje třeba úryvky z kroniky, kterou napsal její tatínek.

      Richard Sobotka, autor knihy Čisté vody pramen: "Asi před dvěma lety jsem ji navštívil, že si udělám reportáž. A při té návštěvě se mi otevřela. Otevřela své srdce. A dala mi k dispozici všechny podklady, které má. Včetně kroniky svého tatínka Jana Satiny. Takže jsem se najednou ponořil do historie toho kraje, historie těch lidí. Bylo to fantastické. Zjistil jsem, že to není na reportáž, ale že je to přímo na knížku. A jsem rád, že nakonec ta knížka o paní Pituchové, o té národopisné pracovnici, vypravěčce a výtvarnici, že vznikla."

      Pro tetu Fanku je ale nejdůležitější nářečí a to chce zachovat pro další generace. Františka Pituchová, beskydská ikona: "Ty výrazy jsou takové ťul, mňul. Kdyby někdo řekl: "Já jsem si myslela." Moje maminka by řekla: "Já jsem siebje mysliela." "Siebje" a už je to po hamersku. Mně to znělo tak pěkně jako muzika."

      Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/2006/teta-fanka-nareci-je-muzika