Pod podlahou původně renesanční nádvorní světnice v zadní části dispozice současného domu byly odkryty kamenné základy starší stavby. V celé ploše vymezené těmito základy se nacházely relikty zuhelnatělé dřevěné podlahy.
Petra Batková, mluvčí Národního památkového ústavu v Ostravě: "V jihozápadním koutě místnosti byly objeveny dobře dochované pozůstatky zděné pece s vyvýšeným ohništěm a s kompletními kuchyňskými nádobami a dřevěnou vařečkou. Opodál ležel na podlaze žárem zdeformovaný železný rošt. Kromě uvedených zjevných dokladů kuchyňského provozu se na dřevěné podlaze nalézaly také další artefakty. Značné množství skleněných kroužků bylo patrně součástí ženského náhrdelníku. Visací svorníkový pružinový zámek od dveří nebo truhlice, trojzubé vidle a v neposlední řadě hrot kopí byly dalšími objevenými artefakty."
František Kolář, archeolog Národního památkového ústavu v Ostravě: "Nálezová situace v celé archeologicky zkoumané místnosti byla překryta vrstvou do červena vypálené hliněné omazávky obsahující fragmenty s otisky někdejších dřevěných konstrukčních prvků – kuláčů, trámů, prken. Zdá se tedy, že se pod stávající podlahou nádvorní světnice domu nachází archeologizované pozůstatky původní dřevěné roubené stavby, s hliněnou omazávkou stěn, s prkennou podlahou, pecí a ohništěm – pravděpodobně kuchyně středověkého domu – který zanikl jednorázově požárem někdy v průběhu 15. století, možná v souvislosti s dobytím města husity v roce 1427."
Záchranný archeologický výzkum a stavebněhistorický průzkum související s celkovou rekonstrukcí domu čp. 91/7 na Křižíkově ulici v Novém Jičíně provádí Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, ve spolupráci s Muzeem Novojičínska. Na zpracování archeologických nálezů a dokumentace se finančně podílí také město Nový Jičín, paní majitelka rovněž získala dotaci na opravu původního trámového stropu v nádvorní světnici.
Petra Batková, mluvčí Národního památkového ústavu v Ostravě: "Kuchyň byla v minulosti součástí středověkého domu, jehož konstrukce byla částečně zděná a částečně dřevěná (roubená). Na dřevěnou, pravděpodobně trojdílnou dispozici domu s výše zmíněnou kuchyní, zachycenou archeologickým výzkumem, navazoval zděný díl. Tuto zděnou část středověkého domu reprezentovala kamenná patrová komora při uliční čáře, která je dosud dochovaná ve hmotě stávajícího domu čp. 91/7 a byla zkoumaná stavebněhistorickými metodami."
Spodní podlaží komory bylo přístupné dveřním otvorem situovaným na západní straně a osvětleno oknem v jižní obvodové zdi. Strop přízemí byl rovný trámový se záklopem. Patro bylo přístupné dřevěným schodištěm vedeným při jižní obvodové zdi objektu.
Petra Batková, mluvčí Národního památkového ústavu v Ostravě: "V rámci někdejšího patra nebyly identifikovány stopy po otopném zařízení ani po rozměrnějších okenních otvorech, zachyceno bylo pouze jedno úzké štěrbinové okénko. Spíše než obytným účelům tak mohlo patro zděného komorového dílu středověkého domu sloužit jako sýpka. Obdobně jako dřevěná část dispozice domu (tj. archeologicky zjištěná kuchyně) vykazuje i zděný komorový díl zjevné stopy požáru (relikty zuhelnatělých dřevěných konstrukčních prvků v rámci zdiva, zdící malta zbarvená žárem do růžova)."
Původní středověké domy budované ze dřeva a hlíny byly postupně již ve středověku a v čím dál větší míře poté v novověku nahrazovány zděnými konstrukcemi. Původní podoba těchto středověkých domů (nejprve dřevěných – později dílem dřevěných a zděných – nakonec zděných) je tak vlivem několikasetletého stavebního vývoje v prostředí našich měst zpravidla zcela či téměř zcela setřena. Totéž platí o důležité součásti (nejen) středověkých obydlí – o kuchyních – jejichž dochované pozůstatky se v rámci zděných konstrukcí stávajících městských domů, případně archeologizované pod povrchem terénu, vyskytují opravdu výjimečně.
