Novojičínský soud byl opět v obležení novinářů snad ze všech tištěných a elektronických médií. Po čtyřech dnech líčení a výslechu desítek svědků, nastal ve čtvrtek okamžik, na který všichni žurnalisté netrpělivě čekali: rozsudek na bývalým řidičem tramvaje Petrem Hrochem.
Petr Hroch měl, 11. dubna navečer, počkat ve výhybně Vřesina na protijedoucí tramvaj. Na křižování ale zapomněl a chvíli na to se jeho tramvaj, na jednokolejném úseku, čelně střetla s protijedoucí soupravou. Zemřeli 3 lidé a dalších 34 se zranilo. Soudkyně Ivana Poláková nakonec rozhodla o trestu na samém dolním okraji sazby: tři roky vězení. Petru Hrochovi přitom hrozilo až deset let.
Ivana Poláková, soudkyně: "Není tam žádná nějaká signalizace zpoždění, i to, že dispečer nemá povinnost a vlastně ani možnost sdělit přímo tomu dotyčnému řidiči, že došlo k nějakému zpoždění, že došlo k nějaké změně obvyklé situace, když podle jízdního řádu tam mělo v 17.50 dojít ke křižování, měli tam oba dva být a nemuselo dojít k žádné kolizi. Toto soud zohlednil i při výměře trestu. Obžalovaný nebyl v ničem podpořen při možnosti zamezení svého selhání."
Petr Hroch se, po vynesení rozsudku, tentokrát nechtěl s novináři vůbec bavit a budovu soudu rychle opustil. Při zahájení procesu na počátku ledna přitom počítal s podstatně větším trestem.
Petr Hroch, obviněný řidič (při rozhovoru 6. 1. 2009): "Výše trestu předběžně, co tak přemýšlím, je asi osm let." Teď se ale po několikaminutové poradě s obhájcem proti tříletému trestu odvolal.
Tibor Rovňák, obhájce Petra Hrocha: "Probírali jsme, zda odvolání podat, či nikoliv. Když jsme se o tom radili, myslím si, že to stojí za to zkusit to odvolání podat. Odvolací soud může mít jiný názor na otázku toho, zda je mu nutno nepodmíněný trest ukládat či nikoliv. Nadále tvrdíme, nebo si myslím, že z hlediska právní kvalifikace by bylo možno uvažovat i za podmínek paragrafu 88 i o mírnější právní kvalifikaci a za té situace by ta podmínka mohla být ukládána dokonce ještě mírnější než tři roky."
Soud se obšírně zabýval také otázkou zabezpečení jednokolejné tratě. Obhajoba se snažila svalit velkou část viny na dopravní podnik, který jen v letech 2000 až 2007 zaznamenal devět podobných případů vjetí na obsazenou kolej, které ale neřešil. Žalobce se i z tohoto důvodu přiklonil k návrhu nižšího trestu. Morální odpovědnost dopravního podniku podle něj soudu řešit nepříslušelo.
Aleš Kopal, státní zástupce: "To je, myslím si, trošku složitější otázka. Soudkyně řekla, že vlastně mohou být různé názory, co se týká 21. století, technického zabezpečení této trati tak, jak bylo technicky zabezpečena. Ale na druhé straně je tam povinnost toho řidiče jednoznačně daná, takže já se domnívám, že vina je na tom řidiči. Otázka ohledně viny dopravního podniku, tu opravdu musí posoudit jiní."
Kauza bude nyní pokračovat u krajského soudu.
