Závod poprvé startoval vloni. Jeho myšlenkou bylo spojit handicapované děti a mladé lidi v jeden tým s ostatními.
„Tady to jim dává možnost dostat se do interakce se svými vrstevníky a zároveň to odbourává bariéry nehandicapovaných, protože ti někdy mají strach z toho kontaktu,“ řekl nám autor myšlenky asistovaného běhu Jan Vimmer.
Pro nejvíce sedmičlenná družstva je připravena běžecká trasa v opavských Městských sadech. Jeden z týmu je vždy vozíčkář. Během šesti kilometrového závodu se může ve vezení vozíčku celý tým střídat.
Na trasu se za krásného slunného počasí vydalo víc jak 400 závodníků. Joy Run nemá striktně daná pravidla. Podstatné je, aby všichni v týmu spolupracovali a dokončili závod společně. Ohleduplnost na trase je samozřejmostí. A neobvyklé také bylo, že v cíli chyběla časomíra. Nebylo totiž nutné nic stopovat. Zvítězil každý, kdo se závodu zúčastnil. V cíli dostal každý tým medaile a pohár.
Celý závod ale není jen o běhu. Mnohdy zde vznikají i nová přátelství, přestože týmy vznikají často až před závodem.
“Nejlepší scénář vlastně je, že ten tým se s tím handicapovaným bude setkávat i po závodě, budou spolu trávit čas – a to je celá ta myšlenka,” uzavřel Jan Vimmer, organizátor závodu Joy Run.
Zatímco vloni se závod běžel pouze v Opavě, letos se v květnu bude startovat i v Olomoucí. V dalších letech by Joy Run chtěli organizátoři rozšířit také do dalších českých měst.