Zakládání českých škol, vydávání české literatury nebo pořádání nejrůznějších akcí pro českou menšinu na území, kde žilo především německé obyvatelstvo. Takto by se dala jednoduše shrnout činnost Matice opavské založené v r. 1877.
„Vznikala na základě národnostního vymezování Čechů a Němcům, kteří zde tehdy žili pohromadě. Česká minorita tady byla utlačovaná a neměla stejné možnosti jako obyvatelstvo Německé." vysvětluje kurátor výstavy Ondřej Haničák.
Tehdy žilo v Opavě asi 30 000 obyvatel a zhruba 80% z nich se hlásilo k německé národnosti. A tak založení prvního českého gymnázia ve městě v r. 1883 bylo jako malý zázrak.
„Prosazovat veškeré nároky nebylo jednoduché, protože často na klíčových postech, v úřadech sídlili Němci, kteří hájili svá stanoviska, své zájmy." říká Haničák.
Činnost Matice podporoval třeba Jan Neruda, František Palacký nebo Mikoláš Aleš, který je autorem tohoto odznaku. Matice Opavská vydávala mnoho českých tiskovin. Nejstarším periodikem byl věstník, který vyšel poprvé v r. 1878. Soubor odborných článků věnovaných Slezsku sice změnil jméno na Slezský sborník, ale vychází dodnes pod hlavičkou Slezského zemského muzea.
V průběhu let Matice opavská v souvislosti s historickými událostmi vznikala a zanikala. Ale v podstatě tato jednota funguje dodnes v podobě Matice Slezské.
Odkazy na její zakladatele mají Opavané na očích stále v podobě názvů ulic pojmenovaných třeba po Praskovi, Zacpalovi či Grudovi.