Preparátoři pracovali na tomto exponátu půl roku. Nejsložitější pro ně bylo upravit polyuretanový model slona afrického tak, aby na něj mohla být navlečená kůže o něco menšího slona indického, kterou měli k dispozici.
„U toho slona afrického je zásadně jinak hlava. Tam jsou svaly na hlavě jiné, jiná, tvarovaná hlava. Tam jsou svaly na hlavě jiné, jsou tam jiné prohlubně.Prostě jinak tvarovaná hlava, a to zásadně.” vysvětluje Miloš Malucha, vedoucí preparátorské dílny, která exponát připravila.
Majestátní místo přímo ve vstupní hale Slezského zemského muzea teď zaujímá 4,5 m dlouhý a 2,7 m vysoký exponát slona indického. Jen samotná kůže váží 120 kg, což je asi třetina celkové váhy.
„Tu dneska jenom odhadujeme.Já si myslím, že by se mohla pohybovat 350 -400 kg. Podstavec, který vidíte, je na kolečkách, takže se slonem se dá pohybovat.“ upřesňuje Malucha.
Oproti skutečné váze sloního samce Calvina z ostravské ZOO, jehož preparát teď zdobí muzeum, je to ale asi jen desetina hmotnosti. Calvin žil v zoologické zahradě šest let a následkem prodělaných neštovic a odvápnění kostí, u něj došlo k vykřivení přední nohy, která se mu zanítila.
„Protože jsme věděli, že slon je nevyléčitelně nemocný a bylo jenom otázkou času, než ho budeme muset utratit, ty prognózy nebyly dobré.” vzpomíná Petr Čolas, ředitel ZOO Ostrava.
Preparát slona teď obohatil sbírky Slezského zemského muzea. Postupem času budou moci návštěvníci vidět v přízemních prostorách muzea ještě další exponáty.
„Naše přírodovědné sbírky se počítají na tisíce kusů preparátů a ty bychom rádi představili veřejnosti a dělali k nim právě ty vzdělávací programy.“ prozradila Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea.
Vycpaná zvířata jsou zatím jen v suterénních místnostech muzea.Rozšířením těchto exponátů také do přízemí se pak prostor pro expozici o fauně zdvojnásobí.