Ole je osmnáct let. V rodném Užhorodu se začala učit kadeřnicí. Poté, co její rodina před víc jak měsícem kvůli ruské invazi emigrovala, navázala na ukrajinské studium v Česku. Přijala ji opavská hotelová škola. Zatímco dříve se učila stříhat jen muže, teď jí přibyla i náročnější výuka dámských střihů a účesů.
Se spolužačkami z prvního ročníku se učí v rámci praxe natáčet vlasy, stříhat i barvit. S dorozumíváním problém nemá.
A když přece jen nějaký problém v komunikaci nastane, není nic jednoduššího, než si otevřít v mobilu překladač. A s jeho pomocí najít potřebný výraz.
Na praxi v cukrářské dílně je nyní Dmitrij. I když se na Ukrajině učil na kuchaře, přestup ke sladkému pečení mu nedělal problém. Svou češtinu zdokonaluje v jazykovém kurzu a také díky svým spolužákům.
Příchod nového spolužáka rozvířil poklidné vody v holčičí cukrářské třídě.
Většinu slovní zásoby, kterou Dmitrij na praxi potřebuje, zná díky slovanskému základu češtiny a ukrajinštiny. Mnohé výrazy jsou si velmi podobné.
Kromě praxe chodí ukrajinští studenti také, samozřejmě, do výuky. Tam je ovšem potřeba dokonalejší znalosti češtiny. To aby mohli své studium ukončit výučním listem.
Ministerstvo školství ale prozatím středním školám neposkytlo žádné konkrétní pokyny, podle kterých by mělo vzdělávání cizinců probíhat. Ředitelé škol předpokládají, že by k tomu mohlo dojít během prázdnin.