Na projekt Clairo získala Ostrava přes 50 milionů korun z evropských fondů. Do vědeckého projektu jsou zapojeny tři univerzity…, Palackého, Slezská a VŠB-TUO. Jejich úkolem bude zjistit, jaké rostliny dokáží čistit ovzduší v zatížené oblasti, jak o ně pečovat a jaké rostliny se do takového prostředí mají vysadit, aby fungovaly jako biologický filtr. VŠB-TUO instalovala na louku v sousedství společnosti Liberty Ostrava 10 senzorových zařízení, která budou osm let sledovat kvalitu ovzduší.
“Zařízení, které vidíme za mnou je senzorová technika. Je zajímavá ve dvou ohledech. za prvé je to dostupnost a cena. Výhodou je to, že hodnoty měří v minutách, takže co pět minut máme informaci o tom, co se v lokalitě děje,” vysvětlil Jiří Bílek, odborník z VŠB TUO..
Olomoucká univerzita bude zajišťovat péči o rostliny a bude se starat o to, aby prospívaly. O výběr správných rostlin se zase postará Slezská univerzita. Nejprve ale odborníci ve spolupráci s ostravskými obvody a magistrátem pečlivě vybírali lokalitu, ve které celý vědecký pokus proběhne. Zapotřebí bylo najít velké plochy, které nekříží inženýrské sítě a zároveň jsou zatížené průmyslovým znečištěním. Vhodná lokalita se našla v Radvanicích a Bartovicích v přímém sousedství Liberty Ostrava. “Pozemky nebylo jednoduché najít, které jsme museli prakticky obětovat. Budou na nich vysázeny stromy. A zatímco pro nás budou zhodnoceny, tak někdo by mohl vidět, že pozemky jsou znehodnoceny tím, že se nedají prodat pro výstavbu rodinných domů,” doplnil Aleš Boháč, starosta Radvanic a Bartovic.
“Výstup z projektu bude metodika, která řekne jaké stromy kam sadit a jak o ně pečovat. Další města v Evropě, která mají podobné postižení, by metodiku mohla převzít pro svou výsadbu,” doplnil Bílek.
Na biofiltrační schopnost rostlin má velký vliv prostředí, ve kterém vyrůstají. Vysoká koncentrace prachu například způsobuje černání listů, rostliny neprospívají a časem umírají.
“Takže my potřebujeme vybrat takové rostliny, které mají co nejlepší schopnost odstraňování škodlivin z ovzduší, prachu a ně vázané látky jako benzoapyren a další těžké kovy. Zároveň by rostliny měly dokázat růst ve zdejší půdě, proto se dělají rozbory půdy, aby snášely to ovzduší a mohly prosperovat,” doplnil Jiří Bílek. “Zajímá nás meteorologické parametry, proudění vzduchu a naším úkolem bude vybrat složení a strukturu zeleně a spočítat tak zvaný záchyt. To děláme na základě matematicko fyzikálním modelování toku znečišťujících látek do vegetace. To znamená na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek, které budou měřeny senzory VŠB-TUO,” vysvětil Miloš Zapletal ze Slezské univerzity.
Měřících stanic je ve vybrané lokalitě 10, v o něco vzdálenějším místě dalších 8 a jedna je spojena s hlavní stanicí. Šest přístrojů čeká na města v regionu, která se do projektu budou chtít zapojit. “Já v tom vidím zajímavý nástroj jak dostat vědu do života. Myslím, že právě ekologie a znečištění ovzduší je něco, co nás velmi trápí. Je třeba si říct, kde stromy sázet a to se dá udělat jen tak, že se namodeluje proudění. Není to nic triviálního pro celou plochu města, to je práce pro superpočítač,” okomentoval projekt hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Senzory stanic jsou napájeny solárním panelem a co pět minut pošlou dávku dat do zařízení, které je shromáždí a najednou vyšle do centrály na VŠB. Tady se zhodnotí a zároveň promítnout do databáze na webu, který je dostupný pro každého, kdo by měl zájem měření sledovat.