Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Přemístíme tady tuhle cestičku, která je za mnou a dostáváme se k území, k cestě, která se nejmenuje nijak jinak než K Jezeru, a v podstatě je tady za mnou v suchém poldru, což je místo, které, když v případě, že je mnoho srážek a hodně vody, tak vlastně pomáhá zadržovat vodu, aby v tom celém toku neodtekla z toho lesa, udržuje ji tady. A my nechceme nic jiného, než jenom zvýšit biodiverzitu. A vlastně toto území, které, byť vypadá už dneska po nějakých přípravných pracích, že by se tam dalo projít, tak je to jenom klamné, protože je celé podmáčené a je opravdu nasycené vodou. A je to území, které vlastně jenom tím naším zásahem, ale zásahem přívětivým k přírodě, umožní člověku po povalových a štěrkových chodnících projít dalších 565 metrů a budou doplněné určitými galeriemi, místy takovými vyššími, ať se tam lidé můžou i pozastavit a samozřejmě naším oblíbeným mobiliářem."
Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady. Není to tak, že si tu dáme, co si my představujeme, ale samozřejmě projektujeme. Nic, co by bylo v rozporu s původními dřevinami, původními rostlinami. Čekáme, že tím, že tady je celkem velká retence té vody, že tu bude v létě opravdu velice příjemné prostředí. Na jednu stranu ty lidi zveme do toho lesa těmi našimi projekty, ale na druhou stranu bychom chtěli usměrňovat to, kde oni chodí, aby tady vznikala místa, kde ti lidé už se nebudou sdružovat a měli ta zvířata prostě místo, kde mít klid a podobně."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povahových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
