Hned ráno přijela k Heřmanické věznici matka Romana Stojky. O amnestii se dozvěděla z televize a chtěla zjistit, jestli syna také propustí. Odešla ale s nepořízenou.
Podobně dopadly i další desítky příbuzných. Jediní, kdo se s nimi bavili, byli propuštění vězni. Ani oni ale o ostatních nevěděli. Jediná informace byla, že se nepropouští podle abecedy, jak někteří doufali. I přes velkou zimu postávala u věznice i přítelkyně Martina Mušky.
přítelkyně jednoho z amnestovaných vězňů: "Chudák, aby mi nezmrznul, protože ho zavřeli v létě, v srpnu, takže aby mi nezmrznul, tak jsem mu přinesla zimní bundu."
Přítelkyně měla štěstí a asi v 11 hodin se Martin Muška objevil ve dveřích věznice. Po bouřlivém přivítání dostal i teplou bundu.
Martin Muška, amnestovaný vězeň: "Bylo to nečekané. Přišli jsme z oběda, tak jsme to slyšeli. Akorát bylo napětí, kdo půjde domů, kdo nepůjde domů."
Martin Muška byl odsouzen za neplacení alimentů. Alternativní trest veřejně prospěšných prací nesplnil, a tak skončil ve vězení. Plány na první hodiny a dny na svobodě jsou jasné.
Martin Muška, amnestovaný vězeň: "Půjdeme domů a dáme si nějakou teplou koupel, najíme se, lehnu si k televizi."
Vězni, na které někdo venku čeká, to mají snadné. Za mřížemi je ale spousta lidí, které amnestie překvapila. Nemají kde bydlet a jsou bez peněz. Dostanou sice ve věznici příspěvek na první hodiny na svobodě. Ten je ale v řádech stokorun a je určen především na cestovní výdaje.