Radan Gocal hovoří o sportu a zdraví

TV Polar: Pane doktore, nehodlám řešit problematiku špičkových sportovců, ale jde mi spíš o tisíce sportovních nadšenců, kteří jsou sice amatéři, ale jsou velmi aktivní a jejich fyzická zátěž, související se sportem je vysoká. Hrozí těmto sportovcům nějaké skryté zdravotní nástrahy?

RG: „U každého sportu, byť ho považuji za velice zdravou aktivitu, je určitá hrozba poškození svalového, kloubního a pohybového aparátu a když to hodně zdramatizuji, hrozí i náhlá smrt sportovců."

TV Polar: Mohou sportovce ohrozit také skryté srdeční problémy? Např. v televizních zprávách slyšíme, že na hřišti zkolaboval dvacetiletý fotbalista a zemřel. Dá se tomu nějak předejít?

RG: „Spousta srdečních nemocí a zvlášť u sportovců se nemusí projevovat vůbec klinicky. To znamená, že ti lidé nemusí mít vůbec žádné potíže. Při intenzivním a náročném sportu dochází k velkým změnám uvnitř organizmu. Vody, tekutiny, hustoty krve, dochází ke změnám kyselosti krve, změnám iontogramů. To znamená, všechny tyto změny mohou opravdu způsobit u nemocného srdce kolaps i závažnou srdeční arytmii, která může vést ke smrti. Zabránit tomu stoprocentně nejde, ale možné je vyšetřit tyto sportovce natolik, že můžeme téměř eliminovat toto riziko. Při provedení několika vyšetření, to znamená důkladným vyšetřením lékaře, důkladným vyšetřením fyzioterapeuta, vyšetřením echokardiografií, tedy ultrazvukovým vyšetřením srdce a zátěžovými testy, jsme schopni odhalit velké množství srdečních problémů méně nebo více závažných. Tím samozřejmě můžeme toho sportovce úplně od sportu oddělit, ale především jej dále řešit ve spolupráci s kardiocentry, protože většina těchto nemocí nebo vad se dá léčit tak, že po léčení sportovec může dále normálně aktivně sportovat."

TV Polar: Můžete uvést nějaký konkrétní případ z praxe?

RG: „Pětapadesátiletý muž, který běhal maratony a běhal je bez větších potíží, přichází na vyšetření, protože vždy při začátku závodů má menší bolesti na hrudníku, které po dvou minutách vymizí. Při vyšetření jsme nezjistili žádnou závažnou poruchu, nicméně tady hrozilo riziko poruchy prokrvení srdečního svalu. Tohoto pacienta jsme odeslali do kardiocentra, kde mu vyšetřili srdeční cévy nebo cévy, které zásobují srdce, a bylo zjištěno jedno velké zúžení. Tento problém byl v kardiocentru řešen autokoronárním bypassem. Od té doby uběhl rok, tento člověk dále běhá, jezdí na kole, sportuje ve stejné intenzitě, jako dříve, jenom s tím rozdílem, že jeho výkonnost se zlepšila a nemá žádné potíže. Jinak řečeno, dneska je na tom lépe, než byl, ale tehdy, kdyby pokračoval dál, tak by při jednom z běhů během několika let umřel."