Nanebevstoupení Loizka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Sedmý životopis nebo Cesta ke hřbitovu jsou jen některá z děl známého ostravského autora Oty Filipa. Jako místní rodák si 96 let od svého narození vysloužil rovnou dvě pamětní desky na rohu Prokešova náměstí, kde jeho otec provozoval kavárnu. Symbolizovat mají autorův život v exilu i jeho tvorbu.
Petr Szyroki, autor pamětní desky: "Každá ta deska může vypadat jako samostatná, funkční, ale zvídavý divák určitě bude pátrat po tom, co to znamená, protože úplně to není obvyklé. Úplně to nedává smysl. A tak snad právě zvídavý divák zajede i za roh, kde objeví druhou desku, a dohromady ty desky dají perfektní smysl a připomínku Oty Filipa."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ta cesta od toho prvního okamžiku iniciace pojmenování nějakého významného místa, ulice nebo budovy po slavném ostravském rodákovi Otu Filipovi byla poměrně dlouhá. Vznikla v roce 2021. Musím říct, že v prvním kole z toho nebyly žádné příliš velké výstupy. Nicméně paní Hana Filip po dvou letech se znovu připomněla s touto myšlenkou."
Veřejný prostor po spisovateli zatím pojmenován nebyl. Dcera Hana Filip se ale v pondělí mohla zúčastnit slavnostního odhalení pamětních desek.
Hana Filip, dcera spisovatele Oty Filipa: "Tatínek byl velice inspirující člověk. Mě hodně inspiroval svou pracovitostí a pro mě demystifikoval, co je umění, protože to umění znamená, že člověk sedí v jeho případě od rána do večera u psacího stroje a prostě píše. Moc mě těší, že se ta věc uskutečnila. Jediná věc, co mi je líto, je, že tatínek se toho nedožil. On by si toho skutečně moc vážil. On skutečně chtěl, aby se nějakým způsobem prostě vrátil do té Ostravy, a tím pádem se tady teď vrátil."
Ota Filip se narodil v domě č. 151 na slezskoostravském Zámostí a právě Slezské Ostravě se věnoval také ve svých dílech.
Iva Málková, vyučující na FF Ostravské univerzity: "Ota Filip se narodil v roce 1930. To znamená, že on zažíval naplno jako chlapec a jako mladý člověk Slezskou Ostravu a Moravskou Ostravu v tom období, kdy je to národnostní mišmaš, jazykový mišmaš, ideologický mišmaš. A protože jeho romány jsou někde na hranici, je tam celá řada autobiografických prvků, a přitom je jedinečný vypravěč, tak tam je zachycena podle mě neopakovatelná podoba Ostravy v meziválečném období."
Právě Filipovo dílo připomenou výstavou také Moravskoslezská vědecká knihovna nebo Hladnovská pobočka Knihovny města Ostravy.
