„Na konferenci jednoznačně zaznělo, že firmy jsou připravené a zájem investovat a aktivně se připravit na budoucí cíle mají i města a obce. V ČR však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady,“ uvedl Michal Kříž ze společnosti Aquatest, která konferenci organizovala. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš velká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech.
Odborníci a významné subjekty v odpadovém hospodářství se shodli na tom, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v ČR prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Základní nástroj - zákonem stanovený poplatek za skládkování se od roku 2009 nezvýšil a neodpovídá realitě. „V Polsku se poplatek postupně zvyšuje a aktuálně činí v přepočtu 800 Kč za tunu, předpokládá se růst na 1600 Kč. Na skládkách tak končí méně komunálních odpadů, jsou více využívány v kompostárnách, recyklačních procesech apod. Rozvoj infrastruktury odpadových technologií v Polsku má také své problémy, ale je na vyšší úrovni než v ČR,“ doplnil Andrzej Krzyśków z polské firmy ProGeo.
V ČR je stále 500 Kč za tunu. Důsledkem je, že infrastruktura není vybudovaná, chybí kapacita jak v třídění, tak v recyklaci i energetickém využití. „V Polsku mají v současné době například běžně automatizované třídící linky s optickým tříděním, zatímco v ČR stále používáme jednoduché ruční třídění a dotřiďování. Skládkování je nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, což nemotivuje k jiným směrům a nerozvíjí se tak moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů,“ vysvětlil Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava. Na konferenci vystoupily i další významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice, včetně společnosti Veolia Energie ČR, EKO-KOM, INGEA, SGS ČR nebo GASCONTROL.
Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO)a Ministerstva životního prostředí (MŽP) potvrdili, že zaostáváme za průměrem EU jak v materiálovém tak v energetickém využití komunálního odpadu a na skládkách končí zbytečně hodně komunálních odpadů. „Materiálové využití je na úrovni 38% a energetické jen na úrovni 12%. Víme, že omezit skládkování a splnit cíl ve zvýšení recyklování ze současných 36 % na 55 % v roce 2025, nebude snadné, proto zavádíme nástroje, které by tomu měly napomoci a rozbíhá se příprava národní strategie oběhového hospodářství ČR – Cirkulární Česko 2040,“ řekl na konferenci Jan Maršák z MŽP.
Pavlína Kulhánková z MPO zdůraznila, že energetický potenciál směsných komunálních odpadů je jednoznačně prokázaný, jeho využití je v souladu se Státní energetickou koncepcí a mohl by z části nahradit potřebu uhlí v energetice. Vzhledem k velkým investicím se však tento směr teprve začíná rozvíjet v ČR i v Polsku. Průkopníkem energetického využití komunálních odpadů v ČR je skupina Veolia. Aktuálně plánuje vybudovat ve svých teplárnách Karviné a v Přerově multipalivové kotle, které budou umět využít k výrobě tepla a elektřiny kromě uhlí také biomasu a tuhá alternativní paliva, vyrobená z vytříděných komunálních odpadů.
Na konferenci se diskutovalo také o dotacích na moderní technologie. Při porovnání dotačních programů v oblasti technologií pro nakládání s odpady v ČR a v Polsku je však evidentní, že dotační možnosti mají obce i firmy v Polsku větší. „Podmínky v programech v ČR mají celou řadu omezení a podmínek, které v praxi nelze splnit a odrazují firmy,“ potvrdil mezi jinými i Václav Zyder z Technických služeb Havířov.
Hlavním závěrem konference je potřebnost nové jednoduché a předvídatelné legislativy, který nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy. Česká republika totiž potřebuje v nejbližších letech vybudovat síť automatizovaných třídících zařízení a technologií pro nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem a postavit zařízení pro energetické využívání odpadů. Výstupy musí být uplatnitelné na trhu, aby byly nové technologie ekonomicky smysluplné a firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií.
Odborníci se shodli na tom, že nejvhodnější cestou je postupný nárůst poplatku za skládkování, který funguje v okolních zemích, aby měly města a firmy čas na přípravu a vybudovaní potřebných technologií. Je totiž nutné počítat také s dlouhým legislativním procesem v ČR při budování nových technologií a někdy i s odporem místních obyvatel nebo některých ekologických iniciativ.
Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to i s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly ve druhém dni exkurze v Polsku a České republice, zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva (TAP) nebo bioplynová stanice na zpracovávání bioodpadů s výrobou elektrické energie v Horní Suché.
