V areálu se nacházelo před zásahem 119 stromů, z toho 45 jabloní, 22 hrušní, 36 slivoní, 13 třešní a tři ořešáky. „Počítáme se založením květnaté louky na vybraných plochách, ty máme v plánu kosit a biomasu odstraňovat do čtrnácti dní od pokosení, založené květnaté trávníky nebudeme oproti ostatním plochám mulčovat. Stávající dřeviny jsme během doby vegetačního klidu inventarizovali a ošetřili, především jsme zredukovali porosty jmelí, jímž bylo napadeno velké množství stromů. Připravili jsme návrh dosadby ovocných stromů, včetně mapových zákresů. Průběžně chceme k těm již existujícím přidat další hmyzí domky, ptačí budky a plazníky,“ vysvětluje generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Společnost v současnosti připravuje plány, jak naloží s letošní úrodou, která byla například v loňském roce v daném areálu na ovoce velmi bohatá. „Jednou z možností je, že vyhradíme během sezóny konkrétní dny, kdy umožníme našim zaměstnancům samosběr, aby mohli ovoce dále zpracovat. Další možností je v případě dobré úrody spolupráce s externím partnerem, který by z úrody mohl vyprodukovat mošt, případně marmelády, džemy nebo jiné typy potravin, ty bychom následně využili jako dárkové předměty k propagaci naší práce. Nadále u našich vodárenských areálů v regionu plánujeme tam, kde je to možné, ve spolupráci s místními včelaři umístit včelstva a začít vyrábět vodárenský med,“ říká manažer vnějších vztahů SmVaK Ostrava Marek Síbrt.
Pět zemních vodojemů v areálu má celkový objem 37 200 metrů krychlových pitné vody. Jedná se o zásadní vodojemy, z nichž pitná voda pocházející zdrojově z údolní nádrž Kružberk ve správě Povodí Odry, která byla následně upravena v Úpravně vody Podhradí u Vítkova, směřuje například do Ostravy – Poruby, kde ji distribuuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Voda z Krásného Pole směřuje také dále k Ludgeřovicím a následně na Karvinsko a Bohumínsko, nebo k Záhumenicím a dále do části Novojičínska. V lokalitě byly původně vybudovány tři akumulační komory o celkovém objemu 18 tisíc metrů krychlových pitné vody, které jsou součástí I. větve Ostravského oblastního vodovodu (Kružberského skupinového vodovodu) a jedná se o první akumulace, díky nimž byla v roce 1958 přivedena voda do Ostravy. Později přibyly jako součást II. větve Ostravského oblastního vodovodu (Kružberského skupinového vodovodu) s celkovým objemem 19 200 metrů krychlových pitné vody dva další vodojemy.