Tu Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje dnes a zítra pořádá v Clarion Congress Hotel Ostrava. Krajská hospodářská komora MSK, Slovenská obchodní a průmyslová komora Žilinského kraje (SOPK), Sdružení pro rozvoj MSK a Slovensko - korejský hospodářský výbor SOPK žádají o urychlené řešení a dostavbu dopravního spojení mezi příhraničními regiony Česka, Slovenska a Polska. Současně se dohodly, že budou v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury a dopravy spolupracovat. Jejich snahu podporuje také Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 a Moravskoslezský kraj.
„Žádáme urychleně začít financovat a dobudovat úseky na území tří států Evropské unie jako součást evropské silnice E75 a navrhovaného dopravního koridoru Baltic-Adriatic v rámci sítě TEN-T. Jedná se zejména na území České republiky o úsek Bystřice - Třinec - Třanovice jako součást silnice I/11 a E75, na území Slovenska o úseky Svrčinovec - Skalité jako součást dálnice D3 v polovičním profilu a Svrčinovec - slovensko-česká hranice jako součást rychlostní komunikace R5 a E75, na území Polska o část Milówka-Wegierska Górka jako součást rychlostní komunikace S69," stojí v Deklaraci, která má také připomenout, že tato silniční spojení měla být dávno hotová. Signatáři jsou s budováním infrastruktury v příhraničí nespokojeni a varují, že současný stav má negativní vliv na rozvoj podnikání, konkurenceschopnost, bezpečnost i životní prostředí.
„Dokončení zmíněných silničních úseků všech tří států je v souladu s evropskou dopravní politikou, stavby jsou dobře proveditelné, ekonomické vyhodnocení prokázalo dostatečnou návratnost nákladů na jejich výstavbu a provoz a odpovídají požadavkům EU na efektivitu evropských projektů," zdůvodňují signatáři v Deklaraci.
Například v Česku podle usnesení číslo 550 z roku 2006 se česká vláda zavázala v souvislosti se spuštěním provozu nošovické automobilky Hyundai, že výstavba přeložky silnice I/11 v úseku Třanovice - Bystřice začne v roce 2009 a bude ukončena v roce 2012.
„Po deklarované silnici bohužel stále nejezdíme. Je třeba zdůraznit, že I/11 není žádnou regionální silnicí, ale má mezinárodní význam, což jejímu stavu vůbec neodpovídá," uvedla starostka Třince Věra Palkovská. Současný stav nezohledňuje ani její klíčový význam pro hospodářský rozvoj Moravskoslezského kraje.
„Z hlediska obchodní spolupráce, ekonomického rozvoje i zvyšování konkurenceschopnosti je pro region prioritou, přitom konstrukční a provozní parametry silnice I/11, která vede od západu na východ napříč celým krajem a prochází jeho průmyslovými centry, už dávno neodpovídá současnému dopravnímu zatížení," připomněl předseda představenstva Krajské hospodářské komory MSK Jan Březina.
„Usilujeme proto o to, aby všechny zodpovědné instituce objektivně vyhodnotily tuto kritickou situaci a došlo k urychlení její výstavby. Samozřejmě chápeme problémy se státním rozpočtem, ale tato silnice je pro nás nezbytná," uvedl Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.
Jedna z částí I/11 by se mohla začít stavět v roce 2014. Téměř u konce je totiž příprava nekritičtějšího pětikilometrového úseku mezi Oldřichovicemi a Bystřicí, kde neexistuje žádná objízdná trasa na Slovensko, kde projede až 27 tisíc aut denně, je neúnosná smogová a bezpečnostní situace a kde kvůli pravidelným zácpám neprojedou auta záchranných složek.
„Na tento úsek, který má z obou stran přivaděč, by měla být majetkoprávní příprava hotova do konce tohoto roku, stejně tak nový úsporný ekonomický plán stavby. My chceme, aby rok 2014 byl závazný, aby byly zajištěny finanční prostředky a se stavbou se opravdu začalo," zdůraznila starostka Věra Palkovská.
Stejně kritická je situace také mezi Ostravou, Opavou, Krnovem a Bartultovicemi směrem na polskou dálnici A4.
„Klíčové dopravní stavby jsou díky aktivní činnosti Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 již připraveny. Jedná se zejména o obchvaty Krnova, východní části obchvatu Opavy a dálniční přivadeč „Prodloužená Rudná". Navazující úsek „Mokré Lazce" je ve vysokém stupni rozestavěnosti. Klíčovou roli hrají peníze, jejich nedostatek může zapříčinit, že se problém v této části kraje bude dále prohlubovat. A to není v našem zájmu, je zapotřebí řešit toto území postižené vysokou mírou nezaměstnanosti," varuje Pavel Bartoš s tím, že zmíněné silniční stavby měly být už dávno hotové. Podle představitelů soukromého i veřejného sektoru by dopravní spojení Ostrava-Opava-Krnov-Bartultovice-Opole na silnici I/11 a I/57, tvořící západní větev tzv. „Slezského kříže", mělo být také zahrnuto do sítě TEN-T.
Rovněž na Slovensku měl být například úsek D3 Svrčinovec - Skalité hotov před osmi lety.
„Tato část se začala stavět v roce 1997 s tím, že v roce 2004 se po ní bude jezdit, včetně křižovatky ve Svrčinovci D3/R5/E75 k České republice. Není tomu ale tak. Slovensko zastavilo výstavbu dálnice v roce 2000, když Česko a Polsko začaly na tomto místě výstavbu od slovenské hranice. To je koordinace, jako bychom nebyli sousedé a členy EU. Současný stav je takový, že na jaře letošního roku byl na dodavatele stavby, včetně křižovatky směrem na hranice s Českem, vypsán tendr a stále se čeká na oficiální zveřejnění vítěze," popsal situaci ředitel SOPK Žilina Ján Mišura s tím, že se mělo začít stavět již v listopadu letošního roku. „Stavba bude spolufinancována z evropských fondů, takže pokud se brzy nezačne, bude hrozit, že se peníze nestihnou vyčerpat, což by byla katastrofa. Hospodářsky by to poškodilo Slovensko, jeho sousedy a priority schválené Evropským parlamentem," upřesnil Ján Mišura.
Na tuto část by potom měl navázat úsek R5/E75 Svrčinovec - státní hranice s Českem. „Zmíněné dálniční úseky region nutně potřebuje a jsou životně důležité. Absence dálničního spojení R5 a D3 mezi Slovenskem a Českem vede k neúměrnému zahušťování dopravy na obou stranách hranice. Hraniční přechod Svrčinovec-Mosty u Jablunkova přitom je jeden z nejvytíženějších silničních přechodů na celé česko-slovenské hranici, podíl nákladní dopravy tvoří šedesát procent z celkového objemu přeshraniční dopravy," připomněl Ján Mišura.
Kromě spolupráce příhraničních regionů při řešení budování dopravní infrastruktury a silničního spojení mezi středoevropskými státy se na konferenci TRANSPORT hovoří také o spolupráci v oblasti dopravy a logistiky na ose Balt-Jadran, dále o rozvoji železniční dopravy, či tématu vodních cest.
Konference TRANSPORT se letos koná již pošestnácté. Mezi významnými hosty nebudou chybět také představitelé Moravskoslezského kraje, Zlínského kraje i zástupci dalších krajů, představitelé statutárního města Ostravy. Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj a statutární město Ostrava finančně podpořily konferenci ze svých rozpočtů.
