Shodli se na tom účastníci konference Průmyslová krajina 2014, kterou pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Bývalé průmyslové areály- tzv. brownfieldy, představují značný rozvojový potenciál pro kraj, zatím ale nesplnily očekávání.
„Současná situace v OKD není jen o hornících, ale také o pracovních místech. Proto nyní musíme o to více hledat možnosti, jak hodnoty, které tady jsou a byly již vytvořeny, využít," řekl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš na konferenci Průmyslová krajina s tím, že postindustriálních ploch jsou v regionu stovky a při řešení jejich sanace a využití je třeba postupovat systémově a komplexně. S tím souhlasil také náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. „Díky regeneraci brownfieldů vznikají nové ekonomické aktivity a nová pracovní místa a to vše má vliv na kvalitu života a spokojenost občanů v kraji. Jedině spolupráce všech zainteresovaných subjektů povede k relativně rychlému využití těchto lokalit a jejich opětnému začlenění do struktury regionu," uvedl na konferenci Daniel Havlík.
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s agenturou CzechInvest si dalo závazek v programovém období 2007-2013 preferovat regeneraci brownfieldů před realizací průmyslových zón na zelené louce. „Podle dostupných údajů je ale stále velké množství brownfieldů nevyužitých," uvedla ve svém vystoupení na konferenci Jana Dronská, tajemnice vládního zmocněnce pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiřího Ciencialy. V průmyslových zónách také vzniká mnohem více pracovních míst než brownfieldech. „Například v areálech bývalých dolů, které spadají pod státní podnik Diamo, závod Odra, podniká 139 firem, které zde vytvořily dohromady 2027 pracovních míst. Ve srovnání s průmyslovými zónami na zelených plochách je to relativně málo, ale musíme být vděční za každé pracovní místo," upřesnila Jana Dronská.
Z databáze vyplývá, že do areálů brownfieldů přicházejí většinou menší a malé firmy. Výhodou bývalých areálů dolů je jejich průmyslová tradice, kapacitní infrastruktura i výborné dopravní napojení. „Vybydlenost území umožňuje jeho nová koncepční řešení," řekla Eva Spasovová ze společnosti RPG RE Land.
Nejen využití areálů bývalých dolů pokulhává, stejně je tomu také podle Víta Kaštovského z ministerstva průmyslu a obchodu s revitalizací po hornické činnosti. „V regionu bylo na odstraňování negativních důsledků hornické a hutnické činnosti, které vznikly před rokem 1991, za posledních dvanáct let realizováno 80 projektů a dalších osmdesát se realizuje, to vše v celkovém objemu asi pět miliard korun," upřesnil Vít Kaštovský s tím, že další projekty se
Pro postindustriální území jsou také důležité prostředky z evropských fondů, které je nutné v dalším plánovacím období lépe využít. „V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), kde navrhovaná alokace činí pro specifický cíl „Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání" 4,5 miliardy korun, je předpokládána také podpora regenerace brownfieldů. Další motivací pro investory by mohly být úpravy investičních pobídek pro Moravskoslezský a Ústecký kraj," uvedla Jana Dronská. Nejen zdroje finanční a lidské potřebují brownfieldy, ale také podporu ze státní úrovně a koordinovaný postup všech.
Koncepčním řešením by mohla být právě dlouhodobá strategie, jejíž součástí musí být i plány těžby uhlí na desítky let, což zatím chybělo. „Do jejího zpracování by se měly zapojit zejména správci nebo vlastníci pozemků a areálů, těžební organizace i města a obce, na
jejichž území postindustriální areály leží," shodli se účastníci konference. Strategie by měla následně sloužit jako jeden z podkladů pro územně plánovací dokumentace. „Koordinovat aktivity spojené s tvorbou a vznikem strategie by měla pracovní skupina, která by mohla pracovat v rámci Sdružení nebo činností vládního zmocněnce pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje," řekl Pavel Bartoš.
