Díky své hře Čekání na Godota se stal Samuel Beckett jedním z hlavních představitelů absurdního divadla. Dva klaunové, Vladimír a Estrag,on, žonglují s věčnými otázkami lidské existence. Má naše konání smysl, nebo je veškerá snaha marná? Činí nás svobodná vůle svobodnými, nebo spoutanými? Hlavní hrdinové, staří tuláci a klauni čekají na kohosi zvaného Godot, jehož příchod se však každý den odkládá...
„Čekání na Godota nabízí k přemýšlení mnoho témat, která mají jedno společné: jsou to témata bytostně lidská - otázky a problémy, se kterými se hrdinové potýkají, jsou člověku jakožto myslící bytosti uvržené do světa/vesmíru vlastní odjakživa a nikdy tomu nebude jinak. Jsou to jak otázky, problémy a pocity existenciální, tak i ty malé, všednodenní, s nimiž se potýká každý z nás. Protože všichni jsme tak trochu Gogo a Didi,“ říká dramaturgyně inscenace Daniela Jirmanová.
České premiéry se „Godot“ dočkal v roce 1964 v Divadle Na zábradlí, v Ostravě se však hra dosud ještě nehrála. Čekání na Godota v režii Štepána Pácla je tak ostravskou premiérou. Do ústřední dvojice tuláků Estragona a Vladimíra obsadil režisér Norberta Lichého a Dušana Urbana, v dalších rolích se objeví Kateřina Krejčí, Michal Sedláček a Sarah Haváčová.
„Čekaní na Godota přišlo samo. Koukal jsem na Norberta Lichého a na Dušana Urbana a pojala mě touha s nimi udělat něco klaunského, kde by zároveň mohli využít své herecké a lidské zkušenosti. Vzpomněl jsem si na Godota a řekl si ano!,“ říká režisér Štěpán Pácl a dodává: „Na Godota se v Ostravě ještě nikdy nečekalo a přeci v tomto městě pořád na něco čekáme. Až se tu bude lépe dýchat, až tu bude práce, až přijede zpožděný vlak, až bude líp nebo až bude hůř. Těším se na tenhle divadelní svátek.“
Kostýmy a scénu navrhla Pavla Kamanová. „Beckett ve scénických poznámkách dal téměř návod na to, jak udělat scénu a kostýmy. A my se ho nepokoušeli nijak zásadně obejít. Takže šlo jen o osobní vkus a co nejlepší využití prostoru divadla,“ říká ke svému pojetí scény Pavla Kamanová, která s Divadlem Petra Bezruče spolupracovala již při přípravě inscenace Strýček Váňa.
Samuel Beckett svou dramatickou tvorbu uvedl dílem Čekání na Godota (1949), které jej zařadilo mezi hlavní tvůrce absurdního divadla. Premiéra v pařížském divadle Babylone v lednu 1953 se stala přelomovou událostí v dějinách novodobého světového divadla. Dalšími Beckettovými významnými dramaty jsou např. Konec hry, Poslední páska nebo Šťastné dny. Psal pro divadlo, rozhlas i televizi.
Samuel Beckett: Čekání na Godota
překlad Karel Kraus / režie Štěpán Pácl / dramaturgie Daniela Jirmanová / scéna a kostýmy Pavla Kamanová
Estragon Norbert Lichý / Vladimír Dušan Urban / Pozzo Kateřina Krejčí / Lucky Michal Sedláček / Chlapec Sarah Haváčová
V letošní sezoně dále připravujeme:
Martin McDonagh / Osiřelý západ / bratrovražedná komedie / režie Janka Ryšánek Schmiedtová / premiéra v lednu 2015
Zveme vás na další setkání s irským dramatikem, proslulým černými komediemi divadelními i filmovými. Přesuneme se jen malý kousek dál od ostrova Inishmaan, domoviny mrzáka Billyho, na pevninu. Čtyři svérázné postavy nabízejí čtyři velké herecké příležitosti. Martina McDonagha není nikdy dost! „McDonagh napsal poutavé podobenství dnešního světa – v jeho hře není takový, jaký ho chceme vidět, v Osiřelém západu se odkrývají ty nejtemnější kouty lidské duše, to, o čem se nemá mluvit, ale co je.“ Janka Ryšánek Schmiedtová
Ödön von Horváth / Kazimír a Karolína / rychlá a zběsilá jízda na horské dráze / režie Štěpán Pácl / premiéra v březnu 2015
Na začátku své hry Kazimir und Karoline píše dramatik Ödön von Horváth, že se „odehrává na mnichovském Oktoberfestu, a to v současnosti“. Napsal ji v roce 1932. Možná by ho překvapilo, jak nadčasová ta zmínka o současnosti je. Lidé se totiž nemění. A tak je možné, že příběh jedné divoké noci, hodně podobný tomu oktoberfestovému, prožívají jiní K+K zrovna dnes na Stodolní. „Jednoho pátečního večera jsem si četl Kazimíra a Karolínu a pak jsem se vracel přes Stodolní dodivadla. V tepu ohlušující hudby, záplavě lidí, kteří se chtějí bavit, ve změti stovek lidských šťastných i nešťastných příběhů jsem měl pocit, že Horváth hru nenapsal o 20. letech 20. století v prostředí mnichovského pivního Octoberfestu, ale o dnešku a o Stodolní.“ Štěpán Pácl
Alexander Dumas st. / Tři mušketýři / ostré kordy i jazyky cupují bránice / režie Nikolaj Penev / premiéra v květnu 2015
Dramatizace nejznámějšího románu Alexandra Dumase staršího. Pro všechny muže s klukovskou duší a ženy s romantickým srdcem. Lačníte po dobrodružství? Objevte skryté talenty našich herců, kteří se nenechají dublovat kaskadéry! Nechoďte do multikina, u nás uvidíte 3M ve 3D! „Když jedno slovo má větší váhu než chorobná mnohomluvnost, tak pojmy jako hrdost, důstojnost a soudržnost nezrezaví jako kovové kalichy u starožitníků. Jak nádherně se asi žilo v době, kdy slovo platilo a dodržovalo se...“ Nikolaj Penev