Chovat exotické ptáky je velice náročné. Miroslav Skotnica, organizátor výstavy: „Musíte se tomu věnovat hodně, musí se sledovat zdravotní stav. Krmení musí být různorodé, ne jenom jeden druh. Ovoce se jim musí dávat, piškoty a různé vitamíny. Také trus se musí dávat na vyšetření, zda nemají nějaké červy. Musí se to sledovat."
Každý, kdo by se chtěl stát chovatelem by se měl nejdříve zamyslet, zda bude mít na ptáka čas a bude ochoten po něm každý den uklízet.
Miroslav Skotnica, organizátor výstavy: „Zkušenosti by měl nabrat například s andulkama, korelama, kanárama. Určitě ne s nějakými drahými ptáky, navíc oni dokážou ublížit, pokud nejsou zrovna ochočený."
Na výstavě se samozřejmě také hodnotilo a to dokážou jen odborníci se zkušenostmi. Přesto, že se u některých ptáků jednalo o jeden druh, mohli mít několik druhů zbarvení. Tak jako Rozela.
Miroslav Skotnica, organizátor výstavy: "Hodnotí se peří, jak je upravený, zda nemá nějakou vadu chybějícího drápu, či narušený zobák. Prostě celkový vzhled papouška."
Miroslav Slíva z Horních Datyní přivezl na výstavu mnoho kanárů, kterým se věnuje se svými vnuky. A mají to hezky rozdělené podle barev. Miroslav má červené, vnuci žluté a černé. Právě jeden ze žlutých kanárů byl velmi dobře ohodnocen za celkový vzhled.
Miroslav Slíva, chovatel kanárů: „Je to pták, který není kontaktní s člověkem. Není to papoušek, který se dá ochočit, který by mluvil, ale krásně zpívá."
Na výstavu se chodily dívat jednak děti z mateřských i základních škol, ale také chovatelé, nebo jen obdivovatelé.
Anketa, návštěvníci výstavy: 1. "Já jsem se přišel podívat na kanáry, které doma chovám. Měl jsem i jiné druhy, třeba korely, ale teď už mám jen kanáry." 2. „Já mám ptáčka a jmenuje se Pepík."
