Budova musela být kvůli špatnému stavu letos dokonce uzavřena. Náprava škody by při tom vyšla na několik milionů korun. Ty ale členové svazu neměli. A tak lidé často důchodového věku, kteří navíc sami trpí nejrůznějšími nemocemi, vzali věc do svých rukou a začali jim hodiny neuvěřitelné dřiny.
Ivan Míča, místopředseda MO STP Orlová: „V první řadě jsme museli svah odlehčit. To znamená odvézt spousty zeminy. Při tom svah stále zajišťovat, protože z něj pořád tekla voda, která nám výkop pořád podemílala, takže jsme ho museli zajišťovat fošnama a rozpínkama. Když jsme pak vytáhli původní pražce, museli jsme vrtat díry, do toho pak zabetonovat kolejnice a teprve poté jsme tady mohli dávat nové betonové pražce, které tady jsou dnes. A vše jsme museli dělat po jednotlivých úsecích, protože jsme měli strach, aby nám svah opět celý neujel."
A to všechno, tedy zajištění svahu, vyvezení neuvěřitelného množství hlíny a další práce, prováděli brigádníci většinou jen pomocí lopat, koleček a krumpáčů.
Gerhard Jaroš, jednatel MO STP Orlová: „Většinou to byli ti starší členové, jmenovitě například pan Míča, nebo pan Madej, což jsou lidé ve věku vysoce nad 70 let, já sám jsem také v tomto věku. Ti mladší buď pracují a nemají čas, nebo nemají zájem. Většinou ale neměli zájem."
Heroický výkon znamenal více jak 1200 brigádnických hodin a několik týdnů dřiny. Výsledek? Budova je opět provozuschopná. A také v tomto příběhu neuvěřitelné lidské vůle se našli i lidé, kteří byli ochotni přispět svou nezištnou pomocí.
Ivan Míča, místopředseda MO STP Orlová: „Těm lidem strašně moc děkuji. Například pan Elšík, který je důchodce a nebyl ani členem našeho svazu, a odpracoval tady snad nejvíce. Pan Oráč nám pomohl traktorem navozit betonové pražce a zapůjčil nám i nářadí. Pomáhali ale i vnuci a děti. A chodily tady pomáhat i dvě ženy, má manželka a paní Vaškorová, které se staraly o tolik potřebné občerstvení při práci."
Práce ještě trvají, klubovna je ale zachráněna. A před hrdiny tohoto příběhu nezbývá, než hluboce smeknout.
