Posvěcením palmových ratolestí a slavnostním průvodem, který připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, byla ve stonavském římskokatolickém kostele zahájena mše svatá Květné neděle. Tímto dnem vstoupili věřící do pašijového, neboli svatého týdne – nejdůležitějšího období církevního roku.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Květná neděle je den, kdy Krista Pána vítáme slavnostně, jede na oslátku do Jeruzaléma, ale pak budou se blížit dny, ve kterých bude zrazen.“
Liturgie následujících dní připomíná poslední události Kristova pozemského života.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Zelený čtvrtek je dnem památky na ustanovení nejsvětější eucharistie a kněžství. Proto na Zelený čtvrtek večer se slouží mše svatá nazývaná mší svatou Večeře Páně, protože tam bude ta připomínka, během které se budou umývat nohy dvanácti mužům, tak jak to učinil Pán ve večeřadle jako služba lásky.“
Velký pátek je dnem hlubokého ztišení, půstu a úcty ke Kristovu kříži.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Proto se v kostelích konají křížové cesty a především obřady Velkého pátku. Neslouží se mše svatá, jsou to obřady, kde takovým vrcholným bodem je slavnostní odhalení kříže, nástroje umučení našeho Pána.“
Bílá sobota je dnem ticha a rozjímání.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Případně světíme velikonoční pokrmy, ale po západu slunce přicházíme do našich kostelů, abychom sloužili tu nejdůležitější mši svatou, Velikonoční vigilii. Světíme oheň jako symbol Boží přítomnosti, který ozařuje temnoty hříchu, pak se světí křestní voda.“
Velikonoční neděle pak přináší naplnění víry a křesťanské naděje: Kristus vstal z mrtvých, hrob je prázdný, smrt byla přemožena. Tento den je právem nazýván královnou všech svátků – dnem, kdy celé křesťanství vyznává: Kristus žije!