Duchovní promluva na měsíc únor

"Nedávno jsme prožívali svátek obrácení svatého apoštola Pavla. Tímto svátkem končila významná událost v životě církve - společná modlitba za jednotu křesťanů. Vyznačuje se tím, že si uvědomujeme, že jsme všichni bratři a setry, ať už jsme katolíci, evangelíci, pravoslavní, nebo dokonce i nevěřící, kteří svou víru pořád hledají. Zrovna ten apoštol Pavel je pro nás významnou postavou v životě církve. Byl velice vzdělaný, ale byl velkým pronásledovatelem církve. Podle Písma byl dokonce odpovědný za ukamenování prvního mučedníka, svatého Štěpána. Když na své cestě do Damašku spadnul z koně, zjevil se mu Kristus a ptal se: Pavle, proč mě pronásleduješ? To z Pavla udělalo křesťana a učedníka Krista Pána a církev mu přiřkla čestný titul apoštola, i když do sboru apoštolů nepatřil. A já bych na jeho příkladu chtěl ukázat, že víra je opravdu velký dar, který musíme na cestě svého života objevit tak, jako apoštol Pavel. Běda mi, kdybych nehlásal evangelium, říká apoštol Pavel. Hlásejme evangelium také, neodmítejme, co je psáno v Písmu. Jsou to věci nádherné, které nám slíbil Ježíš. Pravil: v domě mého otce je mnoho příbytků a srdce člověka nemůže ani pochopit, jak velké věci připravil Pán těm, kteří ho milují a následují. A to byla i cesta apoštola Pavla. Pronásledoval, ale stal se velkým učedníkem Krista Pána, odpustil a prosil odpoštění za křivdy, které sám spáchal a stal se pro nás velkým vzorem. Takže, mí drazí bratři a sestry, evanagelíci, katolíci, všichni jsme jedno. Veříme ve Spasitele trochu jinak, ale přesto je to stejný Ježíš, který nás spojuje a nerozděluje. A přál bych si, abychom byli jednou velkou rodinou, kteří chválí jednoho Pána, ale různými způsoby. To je to, co jsem vám chtěl říct u příležitosti týdne společné modlitby. Je to poselství na únor, že obrácení apoštola Pavla patří k těm největším obrácením v církvi svaté a že každé obrácení je pro církev velkým přínosem a darem, když se vrátí aspoň jedna ovečka."