Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku

Celý MS kraj |

Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Nahlásit chybu


Nedorazila k lékaři a má vypnutý telefon. Rodina měla strach o život ženy z Havířova

Včera 22:38, vydáno včera 18:18 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Rodina i policisté intenzivně pátrali po mladé ženě z Havířova. Nedorazila k lékaři a měla vypnutý telefon. Rodina měla strach o její život. Po několika hodinách od zveřejnění pátrání se žena vrátila domů.

Rychlá reakce zachránila život. Muž po kolapsu poděkoval svým hrdinům v rámci jejich oceňování na ostravské radnici

22. prosince 2025 10:49 | Ostrava-město | Yvona Fajtová

Předvánoční čas přinesl do prostor Nové radnice silné lidské setkání. Po několika týdnech se zde znovu potkal 41letý muž s lidmi, kteří mu na konci listopadu zachránili život. Muž tehdy zkolaboval v práci v Ostravě-Mariánských Horách a bez rychlé pomoci by neměl šanci přežít.

Vánoční přání hejtmana Moravskoslezského kraje

22. prosince 2025 15:18 | Celý MS kraj | Redakce

Hejtman Josef Bělica (ANO) přeje, nejen všem obyvatelům Moravskoslezského kraje, pohodové a klidné Vánoce.

Autobus srazil školáka, skončil v péči záchranářů. Policie hledá svědky nehody.

Včera 11:04 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Policie s zabývá okolnostmi dopravní nehody v Šenově u Nového Jičína. Autobus srazil nezletilého chodce. Ten utrpěl zranění. Policie žádá svědky události o bližší informace.

I ve vyšším věku jsou aktivní a inspirují ostatní. Ostrava ocenila seniory roku 2025

22. prosince 2025 14:36 | Ostrava-město | Jiří Cileček

Ostrava ocenila seniory, kteří i ve vyšším věku zůstávají aktivní a inspirují své okolí. Seniorkou roku se stala Milada Němčíková, město udělilo také dvě čestná uznání a ocenilo i jeden Klub seniorů roku.


Odpalovali pyrotechniku na střeše, ta začala hořet. Hasiči zachránili majetek za 10 milionů

Včera 10:14 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Při odpalování pyrotechniky začala hořet střecha. Hasiči uhasili požár během patnácti minut a zachránili majetek ve výši 10 milionů korun. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Škoda je odhadovaná na 100 tisíc korun. Hasiči upozorňují na opatrné zacházení s pyrotechnikou, obzvlášť při novoročních oslavách.

Na taktiky podvodníků upozorňuje policejní kalendář

Včera 8:21 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Policie České republiky rozdala seniorům v Novém Jičíně kalendáře na rok 2026. Nešlo ovšem jen o společenskou pozornost, obsahují varování před současnými hrozbami, před falešnými bankéři a jinými podvodníky.

Prořezával stromy a kmen mu poranil nohu. Záchranné složky zasahovaly v obtížném lesním terénu

Včera 9:05 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Když řezal větve stromu, kmen mu poranil nohu. Muž se zranil v těžko přístupném místě u obce Vyšní Lhoty. Díky technické pomoci horské služby a hasičů se zraněný dostal do sanitky a byl převezen do nemocnice.

Lidé bez domova usedli v Novém Jičíně k vánočnímu obědu

22. prosince 2025 11:00 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Novojičínská Charita uspořádala už v těchto dnech vánoční oběd pro lidi bez domova. Pro své klienty připravila štědrovečerní pokrm a drobné dárky.

Adra pořádá kroužky pro děti s autismem, Frýdek-Místek je podporuje

21. prosince 2025 17:34 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Frýdek-Místek podporuje charitativní organizaci Adra už od roku 2020 a výjimkou není ani letošní rok. Tentokrát dostaly potřebné vybavení kroužky pro děti s poruchou autistického spektra.

Těšínské divadlo je otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci

Rekonstrukce Těšínského divadla přinesla moderní technické zázemí, nové prostory pro diváky i umělce a zároveň vzniklo úplně nové Divadelní a kulturní centrum. To má rozšířit nabídku kulturního vyžití v Českém Těšíně.

MSK, VŠB–TUO a Černá kostka podepsali memorandum o spolupráci, vznikne vůbec první regionální ESG datová infrastruktura v Česku

Moravskoslezský kraj, VŠB–TUO a Černá kostka podepsali memorandum o spolupráci na vzniku vůbec první regionální ESG datové infrastruktury v Česku. Otevřená platforma má pomoci kraji, obcím i firmám lépe pracovat s environmentálními daty a usnadnit čerpání evropských dotací. Pilotním projektem bude připravovaná tramvajová trať mezi Ostravou a Karvinou.

Žena, kterou srazilo auto v Ostravě na Mariánskohorské, zemřela

20. prosince 2025 16:55 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Šla v odstavném pruhu v protisměru a srazilo ji auto. Do nemocnice ji odvezli v kritickém stavu. Později ale přišla zpráva, že 61letá žena bohužel zemřela. Případ si převzali kriminalisté.

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku
Vydáno 29. dubna 2022 13:53, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000031143/eko-magazin-ekosystem-flascharova-dolu-na-odersku