Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku

Celý MS kraj |

Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Nahlásit chybu


K tématu

Bývalý břidlicový Flascharův důl láká na Odersko tisíce lidí

5. června 2024 10:30 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová | Kam vyrazit

Lokalita Nový svět nedaleko města Odry. Na přelomu 19. a 20. století se zde stejně jako ve zbytku Nízkého Jeseníku kulminoval rozmach břidlicového průmyslu a vzniklo zde asi 7 břidlicových dolů. Mezi nimi je i Flascharův důl, pojmenován po významném investorovi, který zde těžbu rozšířil a zmodernizoval.


Speciální systém COBRA pomohl uhasit požár střechy v Rychvaldu

Dnes 16:42 | Rychvald | Lukáš Zavadil

Požár střechy rodinného domu v Rychvaldu na Karvinsku způsobil škodu za 800 tisíc korun. K zásahu vyjíždělo pět jednotek hasičů, kteří díky rychlému zásahu uchránili majetek v hodnotě 2 milionů korun. Při hašení byl využit unikátní systém COBRA, který hasičům umožnil efektivní zásah přímo v ohnisku požáru.

Moravskoslezský kraj přikryla sněhová peřina. Po víkendu ale sníh zase roztaje

Moravskoslezský kraj přes noc přikryla sněhová peřina. Ráno si tak možná někteří lidé zanadávali, že musí odhrabávat auto, ale děti byly jistě nadšené. Silničáři hlavní tahy zprůjezdnili ještě v průběhu noci. Podle meteorologů by měl po víkendu sníh zase roztát.

O školení v první pomoci byl v havířovské nemocnici velký zájem

Havířovská nemocnice uspořádala školení první pomoci, na kterém si účastníci osvojili postupy resuscitace a ošetření úrazů. Pod vedením odborníků si vyzkoušeli, jak správně stlačovat hrudník, kdy zahájit umělé dýchání a jak poskytnout pomoc dětem i dospělým.

Tragický požár v Ostravě: policisté evakuovali 16 lidí, hasiči našli v bytě mrtvého muže

Dnes 9:18 | Ostrava-Jih | Lukáš Zavadil

Dramatické chvíle zažili obyvatelé domu na ulici Smirnovova v Ostravě-Zábřehu. Noční požár bytu si tam vyžádal evakuaci šestnácti lidí, včetně malého dítěte. Zasažený byt hasiči prohledali a nalezli zde muže bez známek života.

Úzká a frekventovaná silnice na Mezidolí v Havířově se dočká chodníku

Radnice v Havířově zahájila výstavbu dlouho očekávaného chodníku na ulici Mezidolí. Stavba zahrnuje i osvětlení, odvodnění i přeložky nízkého napětí a má být dokončena v srpnu příštího roku. Vše ale bude záležet na počasí.

Projekt Rodinného centra Mozaika a města splní další vánoční přání

Rodinné centrum Mozaika ve spolupráci se sociálním odborem města připravuje další ročník projektu Vánoční překvapení. Jeho cílem je obstarat pod stromeček dárky pro novojičínské děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Krevní centrum přijelo odebírat krev na radnici Moravské Ostravy a Přívozu

Mobilní odběrové stanoviště Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava vyrazilo podruhé do terénu. Tentokrát zavítalo na radnici Moravské Ostravy a Přívozu, kde krev darovalo 30 úředníků, z toho 23 úplně poprvé.

Školáci si přejí fast food, to jim ale město splnit nemůže

V základních školách se konala mladá školní fóra. Žáci se mohli vyjádřit jednak ke své škole a také k dění ve městě. Třeba na Komenského 66 získal nejvíce hlasů požadavek na zřízení fast foodu.

Na Rudné ve Svinově postupně zdemolují mosty, provoz bude sveden vždy na druhou polovinu

Včera 8:24 | Ostrava-město | Libor Běčák

V úterý 26. listopadu 2024 začne rekonstrukce mostů na Rudné ulici v Ostravě-Svinově. Oba mosty silnice I/11 budou zdemolovány a do roku 2026 nahrazeny novými konstrukcemi. Po dobu prací bude zachován obousměrný provoz v jednom pruhu pro každý směr. Projekt za 95,6 milionu Kč slibuje životnost nových mostů minimálně 100 let.

Potrubáři

Ostrava Nástup: od 1. ledna 2025 od 25 560 Kč/měsíc

Svářeči

Ostrava Nástup: od 1. ledna 2025 od 25 560 Kč/měsíc

Muž obviněný z krádeží a sprejování v Karviné čelí až pěti rokům vězení

Včera 13:08 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Třiatřicetiletý muž byl obviněn z pěti skutků majetkového charakteru a vandalismu, kterých se měl dopustit od března do září letošního roku v Karviné. Škoda způsobená krádežemi, poškozením majetku a vandalismem dosáhla téměř 300 tisíc korun. Muži hrozí až pět let vězení. Jeho jednatřicetiletý společník čelí obvinění z vloupání a hrozí mu až tři roky vězení.

Pádem ze střechy si muž v Ostravě přivodil těžká zranění

Včera 11:33 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Z výšky odpovídající 4. patru spadl v úterý večer muž, který v Mariánských Horách pracoval na střeše. Záchranáři ho museli na místě uvést do umělého spánku, zafixovat a převézt na urgentní příjem fakultní nemocnice.

Vedení MS kraje poděkovalo složkám IZS za zásahy a pomoc při povodních

Poprvé a naposledy po zářijových povodních v neděli vyjel parní vlak na Osoblažské úzkokolejce. Vypraven byl čistě pro členy IZS, kteří při povodních pomáhali ze všech sil. Zachraňovali jak lidské životy, tak jejich obydlí.

Pytláci mořských želv byli odsouzeni díky spolupráci Zoo Liberec a ZOO Ostrava

Včera 8:56 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Pytláci mořských želv v Indonésii byli odsouzeni na dva a půl roku vězení díky zásahu ochránců přírody, na kterém se podíleli i zoologové z českých zoologických zahrad v Liberci a Ostravě. Zásah proběhl v souostroví Pulau Banyak, kde čeští odborníci dlouhodobě spolupracují s indonéskými kolegy na ochraně ohrožených mořských želv.

CISO ocenilo medailisty a národní rekordmany

Centrum individuálních sportů Ostrava podporuje reprezentanty v individuálních sportech v MS kraji a tato podpora se vyplatila i v roce 2024. Na slavnostním setkání tak CISO mohlo ocenit ty nejúspěšnější.

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku
Vydáno 29. dubna 2022 13:53, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000031143/eko-magazin-ekosystem-flascharova-dolu-na-odersku