Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku

Celý MS kraj |

Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Nahlásit chybu


K tématu

Flascharův důl je kousek od zprovoznění nové trasy, návštěvníkům se otevře v srpnu

20. července 2026 16:00 | Odry | Michal Slonina

Na přelomu 19. a 20. století se tu dobývala břidlice, dnes jsou unikátní prostory oderského Flascharova dolu oblíbeným turistickým cílem. Letos se ale návštěvníci poprvé podívají i do některých dříve nepřístupných částí.

Flascharův důl zpřístupní novou adrenalinovou trasu, návštěvníky čeká žebřík i plazení

21. července 2026 11:00 | Odry | Michal Slonina

300 metrů nově zpřístupněných komor a chodeb a nezapomenutelný adrenalinový zážitek nabídne nová trasa břidlicového Flasharova dolu v Odrách. Návštěvníkům by se měla otevřít už v srpnu.


Krevní transfuze pomohla Petře překonat vážný zdravotní stav. Krevní centrum Ostrava má v létě zvýšenou spotřebu

Dnes 13:26 | Ostrava-Poruba | Anna Břenková

Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava potřebuje v létě více krve. Větší spotřebu způsobují úrazy, operace i léčba vážně nemocných lidí. Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat. Krev totiž zachraňuje životy nejen při úrazech, ale i při vážných nemocech.

Ostravu ovládlo ME v požárním sportu, čeští hasiči hned první den získali 15 medailí

Moravskoslezský kraj hostí jednu z nejvýznamnějších akcí požárního sportu v Evropě. Do Ostravy přijela reprezentační družstva z jedenácti zemí. Diváky ohromila především rychlost, s jakou závodníci zdolávali cvičnou věž. Čeští reprezentanti hned první den získali 15 medailí.

Dlouhodobé sucho komplikuje provoz horských chat v Beskydech

18. srpna 2026 17:48 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Málo vydatných srážek způsobilo problémy provozovatelům turistických chat. Jejich vodní zdroje vysychají a vodu jim musí dovážet cisterny.

Stovky hříšníků, 1,3 milionu na pokutách a opilý řidič s falešným řidičákem. Policie sečetla prázdninové kontroly

Dnes 11:50 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Moravskoslezští policisté zkontrolovali během prázdnin přes 2200 vozidel. Odhalili stovky řidičů překračujících rychlost, s telefonem v ruce i opilého řidiče s falešným řidičákem. Na pokutách vybrali přes 1,3 milionu korun.

Ani korunu tam neměl. Řekla žena strážníkům, která okradla spícího na ulici

Dnes 10:02 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Přiznávám, vracím, ani korunu tam neměl. Tak se snažila vykroutit před ostravskými strážníky žena, která chvíli předtím okradla spícího mladíka na ulici. Viděla ji ale bezpečnostní kamera a obsluha okamžitě přivolala strážníky.

Národní dopravní dispečink má nové sídlo, využívají ho navigace i autonomní vozidla

Včera 10:09 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Nepřetržitá služba motoristům, dopravcům a všem, kteří se pohybují po silnicích v České republice. Ředitelství silnic a dálnic představilo v Ostravě nový národní dispečink, který muselo přestěhovat poté, co ten původní vyplavila povodeň.

Frýdek-Místek hostil v rámci programu Erasmus+ rakouské studenty

Dnes 8:50 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.

V Orlové začala výstavba nového tenisového zázemí

Dnes 9:19 | Orlová | Monika Ociepková

V areálu sportovišť v Orlové začala výstavba nového zázemí pro tenisový klub Slavia Orlová.

V Jeseníkách stále opravují škody na silnicích po povodni

Včera 23:33 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Ani dva roky po ničivých povodních v Jeseníkách není silnice mezi Vrbnem pod Pradědem a obcí Vidly bez omezení. Na několika místech se stále jezdí kyvadlově, protože pokračují opravy komunikace, kterou velká voda výrazně poškodila.

V Bystřici bouraly vyřazené sanitní vozy. Místní diskutují o špatném dopravním značení

Včera 13:48 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Srážka dvou sanitek zkomplikovala ve středu provoz na hlavním tahu mezi Třincem a Jablunkovem. Šlo o nehodu dvou vyřazených sanitních vozů, které jely v koloně několika sanitek směrem na Slovensko. Nehoda se obešla bez zranění. Okolnosti nehody zjišťuje policie. Místní ji ale přisuzují údajně nevhodnému dopravnímu značení.

Hosté ve studiu: Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny

Moravskoslezská vědecká knihovna letos slaví 75 let. Za tu dobu se proměnila z instituce zaměřené především na hornictví, hutnictví a technické obory v moderní centrum vzdělávání, digitalizace a inovací.  

Oprava silnice II/452 na Bruntálsku pokračuje

Dnes 13:16 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Moravskoslezský kraj rekonstruuje silnici II/452 mezi Karlovicemi a Světlou Horou. Práce začaly 11. srpna, jde o úsek o celkové délce lehce přes 10 kilometrů.

Moravskoslezský kraj otevřel v Ostravě další nové chráněné bydlení. Domov v něm najde 12 klientů

Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.

Hosté ve studiu: Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro Moravskoslezský kraj

Včera 18:30 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Pomalu předjíždějící kamiony na dálnici, jedná se o problém? Nejen na toto téma byl hostem pořadu Dopravní revue krajský koordinátor BESIP Pavel Blahut.

Hosté ve studiu: Lada Vyvialová, módní návrhářka

Nanomóda: od estetiky k funkčnosti, textilní průmysl a jeho dopady

EKO MAGAZÍN: Ekosystém Flascharova dolu na Odersku
Vydáno 29. dubna 2022 13:53, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”

Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.

Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lolikata, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těh nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”

Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.

Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”

Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000031143/eko-magazin-ekosystem-flascharova-dolu-na-odersku