Veškeré aktivity vedoucí ke vzniku moravskoslezského Hydrogen Valley podnikají představitelé kraje, univerzit a soukromých společností zejména proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí. Neméně významným důvodem je vznik nového průmyslového odvětví při rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života. I tak se region připravuje na „dobu bezuhelnou“.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn neumí. To je pro náš kraj, který se nemůže se zrovna chlubit svěžím ovzduším, primární. Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý – z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu nahradit část neperspektivního uhelného průmyslu.“
V moravskoslezském Hydrogen Valley budou soustředěny veškeré činnosti celého řetězce – od výroby vodíku, skladování, distribuce až po plnění a koncového spotřebitele. Zakladateli Vodíkového Klastru, z. s. jsou Moravskoslezský kraj, který zastupuje veřejnou sféru, za akademiky VŠB-TUO a Cylinders Holding a.s. reprezentující byznysovou sféru. Členy pak dalších čtyřiadvacet subjektů, které podepsaly memoradum o spolupráci – například společnosti ČEPRO, BorsodChem, Hyundai, Tatra, město Ostrava, DPO, České dráhy a další.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Vodík je velkým tématem po celém světě, protože dokáže velmi účinně a bezemisně vyrábět elektrickou energii. Proto je ideální pro pohon automobilů nebo autobusů. Samotná výroba vodíku je však náročná, a hlavně, bez levné elektřiny, i velmi drahá. U nás však můžeme k výrobě využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou neefektivně spaluje a zatěžuje životní prostředí. K našemu kraji navíc těžký průmysl dlouhodobě patří a nejspíš ještě nějakou dobu patřit bude. Ale musíme udělat vše, aby zatěžoval životní prostředí co nejméně. Výroba vodíku se proto přímo nabízí. Úkolem klastru je koordinovat jednotlivé vodíkové projekty tak, abychom vytvořili souvislou vodíkovou ekonomiku jako nový, vysoce sofistikovaný sektor hospodářství a transformovali náš průmysl do nové moderní podoby. Na rozjezd ‚vodíkového údolí‘ v Moravskoslezském kraji jsou vyčleněny také peníze – miliarda korun přímo z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a další pak v různých dalších operačních programech.“
Důležitým hráčem při rozvoji vodíkového ekosystému je akademická sféra, která garantuje výzkum a vývoj v oblasti využití nízkouhlíkových technologií.
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TUO: „Společně efektivně nastavíme procesy, které povedou ke kompletní modernizaci energetiky od energetiky založené na fosilních palivech na energetiku, která je založena na obnovitelných zdrojích s vysokou prioritou užití vodíkových technologií a v maximální míře využívá lokální zdroje. Tímto pomůžeme regionu na jeho cestě k energetické soběstačnosti a surovinové nezávislosti. Rádi bychom společné výstupy aplikovali na národní energetickou koncepci a pomohli s novelizací Státní energetické koncepce ČR. Pro vědecké úkoly bude při VŠB-TUO k dispozici unikátní testovací polygon CEETe (Centrum energetických a environmentálních technologií – explorer).“
Strategickým cílem klastru je v horizontu 10 let v regionu vytvořit fungující ekonomický systém výrobně-distribučního řetězce, ve kterém vodík nebude chápán jen jako palivo nebo prostředek, ale jako obchodní komodita.
