Mnozí z nich tak snad od jejich vystoupení ví, že tento kraj, město Karviná a prvotřídní pěvecký sbor Permoník existuje. A jejich skvělou a téměř nenahraditelnou prezentaci si uvědomuje i vedení kraje, které sbor finančně podporuje a fandí jeho výborným výkonům. S velkou ctí pak soubor přijal pozvání hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase, který jim osobně za jejich první místo
v prestižní celosvětové soutěži sborového zpěvu v Sydney, gratuloval. Sbor mu poděkoval, jak jinak, než zpěvem.
Jaroslav Palas, hejtman MS kraje: „Je to perfektní prezentace MS kraje a jsme rádi, že děvčata řekla v Austrálii, že MS kraj existuje a že dokáží interpretovat naše české skladatele."
Kvality sboru ocenili letos i v New Yorku. I tady Permoník zvítězil a svým zpěvem odborníky učaroval natolik, že jej na světovou soutěž sborů do Austrálie pozvali bez klasických výběrových kol, což nebývá obvyklé.
Eva Šeinerová, sbormistryně: „Možná, že to bude znít trošku neskromně, ale vždycky, když chcete vyhrát, musíte být trošku v jiném poschodí, aby to bylo jednoznačné, pokud chcete jednoznačně vyhrát. A nám se podařilo do jiného poschodí vstoupit. Je za tím 45 let práce a je to práce týmová, nedělám to sama, mám hlasovou poradkyni, klavíristku, to všechno je tým, který spolupracuje tak, aby ten výsledek byl co nejlepší."
Sbor v australském Sydney jednoznačně zvítězil, převálcoval své soupeře a podle slov odborníků de facto neměl ve své kategorii konkurenci. Sbormistryně pro dvacetiminutový vítězný program vybrala české autory 20. a 21. století.
Barbora Liebigerová, Permoník: „My jsme si mysleli, že vyhrají sbory jen proto, že jsou z Austrálie. Jinak jsme si myslely, že jsme zazpívaly nejlépe. Měly jsme strašnou radost."
Eva Gajdaczová, Permoník: „Pro mě byl největším zážitkem náš průvodce, který nám řekl, že je náš australský táta. Vyhlašování bylo zvláštní, když nás vyhlásili a paní Šeinerová šla přebírat zlato, tak jsme křičely a tleskali, bylo to úžasné."
Kateřina Piechaczková, Permoník: „Bylo úžasné publikum, takže se nám zpívalo úžasně. To publikum jiné v tom, jak tleskalo, i že vstávali, bylo to proto, že ještě nikdy neslyšeli v Austrálii něco takového."
Sbormistryně nám se skromností sobě vlastní prozradila, že podle ní není velkých a malých koncertů, je jedno jestli sbor zpívá doma nebo v zahraničí, vždy odvede co nejlepší výkon, aby se posluchači za ním rádi vraceli a poděkováním pro Permoník je divácké pochopení jeho
zpěvu.