Pořadatelé kulturních akcí mohou platit až čtyřem různým společnostem zastupujícím umělce a umělecká díla. Některé původně navrhovaly poplatky zvýšit až o polovinu.
“Jakékoliv navýšení autorských poplatků je rozhodně špatně, je to velká zátěž nejen v našem rozpočtu, ale jsou i různé soukromé organizace a pro ně to může mít velmi špatný dopad,” uvedl Jiří Macíček, dramaturg MKS Nový Jičín.
Jiří Macíček připouští, že ochrana autorů je potřeba, nicméně v umírněné míře. Navíc mu není jasné, proč platit za některé produkce de facto dvakrát.
“Osobně si myslím, že je naprosto zbytečné, aby my, když si pozveme autora na koncert, tak abychom za jeho autorské skladby platili ještě další peníze přes OSU, ale s tím my asi nic nenaděláme,” míní dramaturg MKS.
Zástupci kulturních organizací dále kritizují to, že výběr poplatků není vždy srozumitelný. Například divadla se týkají dvě systémově naprosto rozdílné taxy.
“U divadelních představení platíme procento z hrubé tržby, což je u každého představení jiné a většinou je to do maxima dvaceti procent hrubé tržby. U hudebních děl je to složitějším tam se platí odvod z kapacity sálu a z titulů, které jsou v daném pořadu uvedeny. To přináší velké složitosti, ne všichni autoři jsou tak zvaně živí, tam už byl zásadní problém, kdy se prodloužila životnost z 50 let od úmrtí na 70 a tam došlo skokově k navýšení,” vysvětlil Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla, Nový Jičín.
Od roku 2000 pak autorské poplatky obecně stouply už šestkrát.
“V roce 2000 beskydské divadlo zaplatilo za honoráře hudebních i dramatických děl 122 336 korun, v roce 2016 zaplatilo 659 208 korun,” doplnil ředitel Beskydského divadla.
Kulturní zařízení tyto poplatky zkrátka platit musí. Nemohou si totiž dovolit nedodržet zákon.