Dvě čarodějnice uvítaly u vchodu do Novojičínského muzea každého, kdo se chtěl trochu bát a zároveň se něco dozvědět. Zámek i stálé expozice byly k vidění v čarodějném duchu, největší zájem byl o výstavu mučících nástrojů. Podle hrdelního řádu Marie Terezie mělo mučení čtyři stupně. Ten nejbolestivější byl tady, na skřipci.
Renáta Jašková, spoluorganizátorka: „Tak na těchto mučících nástrojích mučili jakékoliv vězně, kteří byli odsouzeni a prošli si hrdelním soudem. Soudci z nich chtěli dostat přiznání, takže k tomu používali všechny tyto mučící nástroje."
Program čaroděné muzejní noci pokračoval na 2. nádvoří zámku. Dětský soubor divadla Pod věží ze Štramberku tady zahrál pohádku o třech strašidlech.
Na Filipojakubskou noc se obyvatelé Nového Jičína připravovali i v ulicích. A chybět tady nemohly hlavně čarodějové a čarodějnice. Některé věnovaly převlékání a malování prakticky celý den.
Anketa: „Ráno pro mě přijela mamka, jely jsme nakupovat, pak jsme šly domů, tak mně namalovala nehty, pak jsem se připravila a pak jsme už jeli." „Šli jsme po škole, spěchali jsme a vlastně od půl druhé do nějakých těch šesti, jsme se chystaly, no." „Tak to jsme měli už z minulého roku, malování jsme koupily."
A asi nejpohodovější nálada byla na baště - u Rodáků a přátel Nového Jičína. U příjemného posezení tady přivítali každého, kdo se zastavil.
Pavel Wessely, předseda Klubu rodáků a přátel Nového Jičína
„Já jsem řešil zásadní dilema, jak do této společnosti. A v tom vedru - můžu přijít v krátkých kalhotech, dlouhých? Tak jsem to musel vyřešit kompromisem, takže dneska jsem pan kompromis."
Na náměstí i v ulicích Nového Jičína tak bylo až do 1. května hezky veselo. Kouzla Filipojakubské noci si pak každý užil po svém.
