Pohlednice z roku 1910 většinou humorně a s nadsázkou zobrazují čekání na kometu, která nese jméno po astronomovi Emundu Halleym, který předpověděl její periodické návraty. Před 110 lety proletěla velmi blízko k Zemi a její ohnivý chvost byl poprvé v historii vyfotografován.
„V té době se touto událostí velmi intenzivně zabýval tisk, média. Vydávaly se pohlednice a hodně se o kometě hovořilo,“ přibližuje víc jak sto let staré události spoluautor výstavy Jiří Siostrzonek.
Příchodem komety, která se objevuje zhruba jednou za 76 let a patří k nejdéle pozorovaným vesmírným tělesům, žil celý svět. Lidé se těšili i obávali zároveň. Netušili, zda nenastane konec světa. Ten představuje na pohlednicích třeba zatopená Paříž, hořící domy či meteoritický déšť. Před zkázou utíkají lidé na podivných plavidlech na Měsíc.
Pohlednicemi si lidé sdělovali svá očekávání i obavy. Rudolf Dybowicz jich má ve své sbírce na tři stovky. Mnohé se staly součástí knihy, která právě vyšla. Na výstavě v Galerii Kupé pak sběratel představil jen některé. Mezi pohlednicemi z celého světa jsou i ty s českou tematikou. Existuje i lístek s opavskými reáliemi. Ta ale na výstavě chybí.
„Ve své sbírce zatím tuto pohlednici nemám. Věřím ale, že sběratelství je všemocné. A že se jednou se objeví a pořídím si ji,“ věří sběratel Dybowicz.
Kniha s názvem Čekání na kometu obsahuje kromě pohlednic také mnoho faktických údajů o výskytu tohoto pozoruhodného tělesa ve Vesmíru. Naposledy jsme jej mohli pozorovat v roce 1986. A těšit se na něj můžeme zase až v roce 2061.
