Divadelní hra Kdo neskáče, není holub! je v Divadle loutek uváděna s podtitulem „nebezpečně aktuální hra (nejen) pro děti ze sídliště“. Kolektivním hlavním hrdinou je holubí banda, která má vlastní pokřik, rituální píseň, ale také vlastní pravidla. A ty jednoho dne naruší malý vrabec, který se k partě chce přidat.
Na prostém příběhu malého outsidera, vrabce, vidíme celospolečenský problém šikany slabších jedinců v partě. Vrabec se snaží začlenit do party holubů, kam už jen podle své odlišnosti nepřísluší. Navíc se je snaží přesvědčit, že nemají pravdu v tom, že jejich legendární kamarád Bohouš nezemřel, pokud na to nemají důkazy. Přitroublá parta holubů, skrz kterou autorka textu pomocí jmen hlavních postav i přes píseň (v originále hymna národního týmu Polska Bialo-Czarwoni) zcela jasně odkazuje ke skupinám s nacionálními sklony, mu nevěří. Zdánlivě těžký příběh je převyprávěn velmi humorným způsobem, kterému napomáhají i symbolické odkazy k fanouškům místního fotbalového klubu. Svižným, slangovým a nespisovným jazykem je vyprávěn příběh o malém hrdinovi, který může vykonat velké činy: totiž přijít na kloub záhadě se zmizením holuba Bohouše a zároveň se i utkat s velkým nepřítelem, kterého představuje kočka Dolores.
Jednotlivé členy holubí bandy představují Marian Mazur, Karolína Hýsková a Ondřej Vyhlídal. Legendárního holuba Bohouše ztvárnil Richard Liberda, ústředního holubího bosse Martin Legerski a v roli vrabčáka Zdenka se představí Jakub Georgiev. Jako nebezpečnou kočku Dolores diváci uvidí Janu Zajacovou, kterou doprovází tým bodyguardů v čele s Janem Smyčkem.
Režie představení se ujala polská režisérka Ada Tabisz, dramaturgii inscenace má na starosti Tereza Agelová, která zároveň stojí za původním překladem textu hry. Režisérka Ada Tabisz svou režijně-scénografickou koncepcí upozorňuje na to, že takový příběh se může odehrávat za rohem. Herci jsou oděni do nevzhledných kostýmů a působí jako partičky potloukající se na sídlištích. Herci tak spolu se svou loutkou vytvořili neoddělitelnou dvojici a hranice mezi animátorem i loutkou je rozmělněna. Autorkami scény, kostýmů a loutek jsou polské scénografky Sara Spławska a Karolina Kempinska. Scénografky navrhly netradiční pojetí loutek holubů, kteří jsou zkonstruováni z balónů, aby jejich přirozenou vlastností bylo skákání a mohla se tak donekonečna zpívat ústřední píseň. Hudbu pro inscenaci vytvořil Dominik Skwarek, který se rozhodl angažovat herecký soubor také jako živou punkou kapelu.
Malina Prześluga (*1983) je současná polská autorka, která píše pro děti i dospělé, pro české publikum dosud neznámá, ve své vlasti však velmi známá a její tvorba v současném Polsku rezonuje. Autorka se nebojí dotýkat palčivých a těžkých témat (potraty, současná polská vláda apod.), které často dostává i do textů pro děti (šikana, rasová nenávist, xenofobie, postižení…). Kdo neskáče, není holub! (v originále Dziób w dziób) je jeden z nejuváděnějších textů pro děti na polských jevištích. Za svou tvorbu získala Malina Prześluga v Polsku řadu ocenění a její tvorba byla přeložena do francouzštiny, angličtiny, němčiny, bulharštiny, ukrajinštiny, rumunštiny a ruštiny. Jediný dosud přeložený text, Pustina (v originále Pustostan), se dosud nedočkal české premiéry. Díky inscenaci Kdo neskáče, není holub! se tak Malina Prześluga objeví poprvé a ve světové premiéře na českých jevištích.