Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ V MSK: AKTUÁLNĚ 2 110 NEMOCNÝCH NA 100 000 OBYVATEL
  • OSTRAVA-JIH NECHALA VYPRACOVAT STUDII KVŮLI PROBLÉMŮM S UBYTOVNAMI
  • NEJVYŠŠÍ NEMOCNOST JE V OKRESE OPAVA, NEJNIŽŠÍ NA BRUNTÁLSKU
  • DO PO POVODNI ZREKONSTRUOVANÝCH TŘÍD OPAVSKÝCH MŠ SE POSTUPNĚ VRACÍ DĚTI
  • OSTRAVA CHYSTÁ DALŠÍ AUKCI DŘEVA. NEJSTARŠÍ STROM MÁ KOLEM 150 LET
  • REHABILITAČNÍ ODDĚLENÍ MNO POUŽÍVÁ PŘÍSTROJ PRVOTNĚ VYVINUTÝ PRO NASA
  • OPILÝ ŘIDIČ V CENTRU OSTRAVY NADÝCHAL VÍCE NEŽ DVĚ PROMILE
  • BASKETBALOVÝ TRENÉR PETR CZUDEK PO TŘINÁCTI LETECH OPUSTÍ OPAVSKOU LAVIČKU
  • OBLÍBENÁ POP-UP EXPOZICE SDÍLKO SE PŘESOUVÁ DO CENTRA OSTRAVY
  • OVZDUŠÍ V OSTRAVĚ BYLO LONI NEJLEPŠÍ V HISTORII MĚŘENÍ. REPORTÁŽ NA POLAR.CZ
  • NOVÝ JIČÍN PRODÁ PŘÍSTAVBU HOTELU, ODDĚLÍ JI OD SECESNÍ PERLY
  • OSTRAVA PODEPSALA S KOKSOVNOU DOHODU O INVESTICÍCH DO TECHNOLOGIÍ

Rekonstrukci Knížecího domu v Jablunkově bedlivě sledují památkáři

Jablunkov |

Ze zajímavého objevu se radují památkáři z Muzea Těšínska. Při rekonstrukci historického Knížecího domu v Jablunkově byla objevena stará udírna. Odhaduje se, že byla využívána v 17. nebo 18. století.

Video Přehravač se načítá.
Aktuální čas 0:00
Doba trvání -:-
Načteno: 0%
Typ streamu ŽIVĚ
Zbývající čas 0:00
 
1x
    • Kapitoly
    • Bez popisů, vybráno
    • Bez titulků, vybráno

      Když se dělníci pustili v centru Jablunkova do rekonstrukce jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších objektů, probourali se do prostoru, o kterém neměl nikdo tušení. Díra ve zdi odhalila zakouřený prostor připomínající komín. Archeologové následně potvrdili k čemu prostor sloužil.

      Martina Uhlářová, archeoložka Muzea Těšínska: “Při bouracích pracích zde byla nalezena udírna pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Ale ještě si musíme počkat na výsledky dalších analýz.”
      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Ten objekt je, jak jsem říkal, ze stavebního hlediska poměrně vzácný. Jsou zde dochovány křížové klenby, jsou zde dochovany emporia a další stavební prvky, které se dneska běžně již nepoužívají. A nedávno se podařilo najít zařízení pro uzení masa a uzenin. Archeologové jásají. My jsme také nadšení. Samozřejmě musíme trošku přizpůsobit harmonogram prací a plány, nicméně ty zásahy nebudou nijak velké. Podstatné je, že se pod dohledem památkářů snažíme ten objekt uvést zhruba do podoby, kterou měl v minulosti. Samozřejmě, že při tak vzácné stavbě se musíme chovat velice ohleduplně. K tomu, co možná ještě najdeme. Takže nás čekají opravy fasády, čekají nás opravy interiéru, no a uvnitř budou pak expozice muzejní, které to všechno pěkně uzavřou do historického kontextu.”

      Historicky cenná budova Knížecího domu bude opravena nákladem zhruba 50 milionů korun.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Investorem tohoto projektu, tak to nazvěme, protože to není jenom stavba, ale i vybavení expozic a interiéru, je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady se vyšplhaly zhruba na 50 či 51 milionů korun s tím, že většinu těch nákladů pokryjí evropská dotace. Takže myslím si, že město Jablunkov se má na co těšit a že si jablunkovjané něco tak pěkného, jako je hezké muzeum v centru města, ale i celé okolí, zaslouží. Jablunkov bylo město, které patřilo přímo Těšínským knížatům, takže i proto Knížecí dům. No a my jsme se s městem a s naším zřizovatelem Moravskoslezským krajem rozhodli, že ten dům zachráníme a že v něm zřídíme takzvané Muzeum trojmezí. Trojmezí proto, že nedaleko odsud od roku 1920 se nachází místo, v němž se schází hranice České republiky, Československé tehdy republiky a Polska a po vzniku České a Slovenské republiky vlastně je to trojmezí. A to trojmezí je zajímavé tím, že to není jen to místo, kde se státní hranice stýkají. Samozřejmě je to velká turistická atraktivita, ale je to celé okolí, by se tak dalo nazvat, protože to je prostor, ve kterém se v minulosti setkávaly české, polské, slovenské ale také třeba německé nebo židovské jazykové a kulturní vlivy. To osídlení bylo zčásti i valašské, protože se stalo prostorem, ve kterém se usídlovali Valaši v minulosti. No a myslím si, že je to takové krásné místo na prezentaci třeba, jakým způsobem se vzájemně ovlivňoval český a polský jazyk tady v tomto prostoru. Kde jinde, než Jablunkově, by to asi mělo být.

      Nynější nečekaný objev dřívější udírny částečně ovlivní průběh rekonstrukce. Památkáři přitom nevylučují, že objeví ještě další zajímavé nálezy.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “To muzeum by mělo být zaměřeno především na dva fenomény. Jednak na vzájemné ovlivňování setkávání a obohacování kultur a jazyků. Jak jsem řekl, české, polské ale také slovenské a druhá věc je, že ti lidé, když tady osídlovali okolí Jablunkova, nacházeli zde prostor, ve kterém si mohli stavět domy, klučili lesy a podobně, tak poznamenávali krajinu a krajina naopak zase poznamenávala ty lidi. A to trvalo několik staletí a vytvořila se taková specifická goralská kultura, kterou nikde jinde v České republice asi nenajdeme. A ta krajina sama o sobě stojí za připomenutí. Máme tady nedaleko přírodní rezervaci Mionší, jeden z nejstarších dochovaných jedlo-bukových pralesů na území České republiky, takže my jsme chtěli v tom muzeu soustředit vlastně základní dvě věci, a to je to goralské osídlení zdejšího kraje a přírodu, která vlastně formuje to osídlení až do dnešních dnů.

      Knížecí dům, který dříve sloužil například jako soud, věznice nebo úřední budova, bude už na jaře roku 2022 Muzeem Trojmezí s interaktivními expozicemi o historii goralské oblasti.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Muzeum trojmezí jsme vymysleli jako doplněk k nedávno otevřené hlavní muzejní expozici, která je v Českém Těšíně. Ta muzejní expozice v Těšíně se soustřeďuje na příběh Těšínského Slezska. Tak je nazvaná, takže je především historická a hovoří o tom, jak se měnily státní hranice, jaké bylo osídlení celého Těšínska, nejenom tady toho trojmezí. No a každý, kdo navštíví tu expozici, tak se by se měl vypravit z toho Českého Těšína sem do Jablunkova, protože tady se chceme soustředit právě na etnografii, na tu goralskou kulturu, na setkávání českého a polského jazyka. V tom Českém Těšíně je to spíše historicko-politické a kulturní spektrum, které tam prezentujeme. No a nejstarší historie, a to je ten třetí diamant, tak to je Archeopark v Chotěbuzi s nejstaršími dějinami a archeologickou expozici. Takže vytváří to jeden celek, který do budoucna by měl návštěvníka motivovat k tomu, aby na tom Těšínsku, nebo Českotěšínsku a Jablunkovsku strávil celý den. Začne archeologií, potom se přemístí do Českého Těšína, může se vypravit do polského Těšína na Piastovskou věž a nakonec tady do podhorské části Těšínska, kde může ten pobyt a návštěvu muzea spojit i s turistickými atraktivitami, s návštěvou Beskyd a podobně.
      Nahlásit chybu


      K tématu

      Muzeum Těšínska chystá opravu životického památníku

      18. dubna 2024 20:09 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

      Muzeum Těšínska se chystá zahájit práce na rekonstrukci životického památníku v Havířově. Práce by měly být dokončeny do srpna, aby se zde mohl uskutečnit pietní akt k uctění památky zavražděných mužů gestapem.

      V archeoparku si lidé vyzkoušeli dávnou techniku tkaní s karetkami

      12. března 2024 7:00 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Kulturní okénko

      Muzeum Těšínska nabízí lidem možnost vyzkoušet si některá dávná řemesla. V průběhu roku jich bude 10, přičemž teď v březnu to bylo karetkování.

      Muzejní noc v historické budově Muzea Těšínska zavedla návštěvníky do světa módy našich předků

      21. května 2024 20:44 | Celý MS kraj | Karel Soukop | Kulturní okénko

      Mezinárodní Den muzeí nabídl návštěvníkům nevšední zážitky a nové pohledy na přítažlivé muzejní aktivity. V historické budově muzea v Českém Těšíně se hosté mohli přenést do světa módy i gastronomie našich předků. Historická budova Těšínského muzea patří k chloubám místní architektury.


      Recidivista se vloupal do asi 30 vozidel. Kradl hlavně antiradary

      Dnes potěšíme řidiče, kteří používají ve svém autě antiradar nebo palubní kameru. Ostravským policistům se totiž podařilo zadržet zloděje, který se na tato zařízení specializoval. Do svého dopadení stihl vykrást přibližně 30 vozidel.

      Radnice Ostravy-Jihu řeší problematiku ubytovacích zařízení Soiva a Hlubina

      Zástupci městského obvodu Ostrava – Jih řeší problematiku ubytovny Soiva a hotelového domu Hlubina. Oba objekty jsou dlouhodobě trnem v oku místních obyvatel. Se zlepšením situace do budoucna má pomoci nový výzkum Pardubické Univerzity.

      Ostrava chystá další aukci dřeva. Nejstarší strom má kolem 150 let

      Ostrava chystá další aukci dřeva. V loňském roce se tento způsob prodeje surového dříví z městských lesů osvědčil a tak se ještě v únoru uskuteční opět. Výřezy kvalitních kusů nabídnou i další majitelé lesů.

      Torpedo Havířov má jistou účast v letošním play-off

      Dvě víkendová vítězství zajistila Torpedu Havířov postup do letošního play-off. Florbalisté se opět vrátil do první ligy. Díky loňskému spojení dvou klubů, se chce Torpedo postupně dostat i do Superligy.

      Karviná bojuje se jmelím především v parku Boženy Němcové

      Karviná pokračuje v boji se jmelím na vlastní náklady, přesně tak, jak se předpokládalo po skončení společného projektu s Českým Těšínem. Likvidace bude probíhat celoročně a více způsoby. Prioritou na mapě Karviné je park Boženy Němcové.

      Komunitní centrum pro seniory Gabriel má nové prostory v Ostravě-Zábřehu

      17. února 2025 13:59 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Ostravské minuty

      Komunitní centrum pro seniory Gabriel od února slouží svým klientům v nových, rekonstruovaných prostorách. O investici do obnovy nájemních prostor v Ostravě-Zábřehu se postaral ostravský magistrát, městský obvod Jih a Charita Ostrava.

      Čeladná užívá sociální média tři roky a už má Zlatý lajk, dokonce dva

      Čeladná zabodovala v soutěži Zlatý lajk, která hodnotí facebookové a instagramové profily měst a obcí. V kategorii do deseti tisíc obyvatel v rámci Moravskoslezského kraje v obou sociálních sítích vyhrála, v celostátním finále byl její Facebook čtvrtý.

      Textilka Hedva Český brokát v Rýmařově kombinuje ukázku z historie s praxí

      Hedvábí, kravaty a zejména brokát, které znal celý svět. Textilka Hedva Český brokát v Rýmařově kombinuje za pomocí expozice městského muzea historii výroby těchto unikátů s praxí. Příběh firmy začal na Rýmařovsku v roce 1890.

      Ovzduší v Ostravě bylo loni nejlepší v historii měření. Ubylo prachu i benzo(a)pyrenu

      17. února 2025 11:00 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Ostravské minuty

      Ovzduší v Ostravě už není zdaleka nejhorší v republice a podle loňského měření se opět významně zlepšilo v množství polétavého prachu i benzo(a)pyrenu. Dokonce i pomyslná černá kaňka Radvanice spadly do průměru poté, co huť Liberty značně omezila výrobu. Kvalita ovzduší byla nejlepší v historii měření.

      Vzpěrači veteráni zahájili 1. kolo ligy v Havířově

      V Havířově se konalo 1. kolo ligy masters ve vzpírání. Závodu se zúčastnilo na 60 veteránů z Česka, Polska a Slovenska. Krásné výkony předvedli i vzpěrači, kterým je dokonce přes 70 let.

      Frýdek-Místek ožije 22. února Masopustním jarmarkem

      Frýdek-Místek se opět připravuje na masopustní veselí. Každoroční Masopust zažijí lidé v sobotu na místeckém náměstí. Chybět nebude průvod masek, jarmark plný tradičních produktů a také doprovodný program. Například s tradiční prací a vyprávěním řezníka Krkovičky.

      Maškarní karneval ve Frýdku-Místku opět spojil lidi s handicapem

      Lidový dům ve Frýdku-Místku se proměnil v barevnou taneční scénu. Pátý ročník maškarního karnevalu pro lidi se zdravotním postižením přilákal 120 účastníků z celého kraje. Akce handicapovaným umožňuje setkávání, zábavu i radost ze společnosti ostatních.

      Nejlepší studenti z kraje v oboru Automechanik soutěžili ve Frýdku-Místku

      Výměna rozvodů, seřízení geometrie nebo poznávání jednotlivých automobilových dílů. Nejen to byly úkoly studentů v krajském kole soutěže Automechanik Junior 2025. Celkem museli projít osm stanovišť a dva nejlepší pojedou reprezentovat kraj do celostátního finále.

      Ve Frýdku-Místku bude kurz pro zájemce o práci v sociálních službách

      Práce v sociálních službách je potřebná a perspektivní. Ve Frýdku-Místku proto proběhne akreditovaný kurz pro zájemce o pečovatelství. Nabídne nejen teoretické znalosti, ale také praxi pod odborným dohledem. Kurz startuje 24. února a je určen všem, kteří chtějí pomáhat a zároveň se profesně rozvíjet.

      Přijďte s dětmi na vítání občánků, je to památka na celý život

      Frýdek-Místek pokračuje v oblíbené tradici vítání občánků a opět zve rodiče novorozenců k účasti na slavnostním obřadu. V rytířském sále Frýdeckého zámku se tak noví občánci dočkají nejen symbolického přijetí, ale i malých dárků na památku.

      Lidé přispěli ve sbírce Vánoční strom přes 81 tisíc na canisterapii ve Frýdku-Místku

      Další ročník veřejné sbírky Vánoční strom překonal ve Frýdku-Místku očekávání. Díky štědrosti lidí se podařilo vybrat přes 81 tisíc korun. Tyto prostředky poputují organizaci Podané ruce, která už 25 let přináší radost a pomoc prostřednictvím canisterapie.

      Rekonstrukci Knížecího domu v Jablunkově bedlivě sledují památkáři
      Vydáno 3. prosince 2020 9:21, Jablunkov, Libor Běčák
      Ze zajímavého objevu se radují památkáři z Muzea Těšínska. Při rekonstrukci historického Knížecího domu v Jablunkově byla objevena stará udírna. Odhaduje se, že byla využívána v 17. nebo 18. století.

      Když se dělníci pustili v centru Jablunkova do rekonstrukce jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších objektů, probourali se do prostoru, o kterém neměl nikdo tušení. Díra ve zdi odhalila zakouřený prostor připomínající komín. Archeologové následně potvrdili k čemu prostor sloužil.

      Martina Uhlářová, archeoložka Muzea Těšínska: “Při bouracích pracích zde byla nalezena udírna pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Ale ještě si musíme počkat na výsledky dalších analýz.”
      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Ten objekt je, jak jsem říkal, ze stavebního hlediska poměrně vzácný. Jsou zde dochovány křížové klenby, jsou zde dochovany emporia a další stavební prvky, které se dneska běžně již nepoužívají. A nedávno se podařilo najít zařízení pro uzení masa a uzenin. Archeologové jásají. My jsme také nadšení. Samozřejmě musíme trošku přizpůsobit harmonogram prací a plány, nicméně ty zásahy nebudou nijak velké. Podstatné je, že se pod dohledem památkářů snažíme ten objekt uvést zhruba do podoby, kterou měl v minulosti. Samozřejmě, že při tak vzácné stavbě se musíme chovat velice ohleduplně. K tomu, co možná ještě najdeme. Takže nás čekají opravy fasády, čekají nás opravy interiéru, no a uvnitř budou pak expozice muzejní, které to všechno pěkně uzavřou do historického kontextu.”

      Historicky cenná budova Knížecího domu bude opravena nákladem zhruba 50 milionů korun.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Investorem tohoto projektu, tak to nazvěme, protože to není jenom stavba, ale i vybavení expozic a interiéru, je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady se vyšplhaly zhruba na 50 či 51 milionů korun s tím, že většinu těch nákladů pokryjí evropská dotace. Takže myslím si, že město Jablunkov se má na co těšit a že si jablunkovjané něco tak pěkného, jako je hezké muzeum v centru města, ale i celé okolí, zaslouží. Jablunkov bylo město, které patřilo přímo Těšínským knížatům, takže i proto Knížecí dům. No a my jsme se s městem a s naším zřizovatelem Moravskoslezským krajem rozhodli, že ten dům zachráníme a že v něm zřídíme takzvané Muzeum trojmezí. Trojmezí proto, že nedaleko odsud od roku 1920 se nachází místo, v němž se schází hranice České republiky, Československé tehdy republiky a Polska a po vzniku České a Slovenské republiky vlastně je to trojmezí. A to trojmezí je zajímavé tím, že to není jen to místo, kde se státní hranice stýkají. Samozřejmě je to velká turistická atraktivita, ale je to celé okolí, by se tak dalo nazvat, protože to je prostor, ve kterém se v minulosti setkávaly české, polské, slovenské ale také třeba německé nebo židovské jazykové a kulturní vlivy. To osídlení bylo zčásti i valašské, protože se stalo prostorem, ve kterém se usídlovali Valaši v minulosti. No a myslím si, že je to takové krásné místo na prezentaci třeba, jakým způsobem se vzájemně ovlivňoval český a polský jazyk tady v tomto prostoru. Kde jinde, než Jablunkově, by to asi mělo být.

      Nynější nečekaný objev dřívější udírny částečně ovlivní průběh rekonstrukce. Památkáři přitom nevylučují, že objeví ještě další zajímavé nálezy.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “To muzeum by mělo být zaměřeno především na dva fenomény. Jednak na vzájemné ovlivňování setkávání a obohacování kultur a jazyků. Jak jsem řekl, české, polské ale také slovenské a druhá věc je, že ti lidé, když tady osídlovali okolí Jablunkova, nacházeli zde prostor, ve kterém si mohli stavět domy, klučili lesy a podobně, tak poznamenávali krajinu a krajina naopak zase poznamenávala ty lidi. A to trvalo několik staletí a vytvořila se taková specifická goralská kultura, kterou nikde jinde v České republice asi nenajdeme. A ta krajina sama o sobě stojí za připomenutí. Máme tady nedaleko přírodní rezervaci Mionší, jeden z nejstarších dochovaných jedlo-bukových pralesů na území České republiky, takže my jsme chtěli v tom muzeu soustředit vlastně základní dvě věci, a to je to goralské osídlení zdejšího kraje a přírodu, která vlastně formuje to osídlení až do dnešních dnů.

      Knížecí dům, který dříve sloužil například jako soud, věznice nebo úřední budova, bude už na jaře roku 2022 Muzeem Trojmezí s interaktivními expozicemi o historii goralské oblasti.

      Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Muzeum trojmezí jsme vymysleli jako doplněk k nedávno otevřené hlavní muzejní expozici, která je v Českém Těšíně. Ta muzejní expozice v Těšíně se soustřeďuje na příběh Těšínského Slezska. Tak je nazvaná, takže je především historická a hovoří o tom, jak se měnily státní hranice, jaké bylo osídlení celého Těšínska, nejenom tady toho trojmezí. No a každý, kdo navštíví tu expozici, tak se by se měl vypravit z toho Českého Těšína sem do Jablunkova, protože tady se chceme soustředit právě na etnografii, na tu goralskou kulturu, na setkávání českého a polského jazyka. V tom Českém Těšíně je to spíše historicko-politické a kulturní spektrum, které tam prezentujeme. No a nejstarší historie, a to je ten třetí diamant, tak to je Archeopark v Chotěbuzi s nejstaršími dějinami a archeologickou expozici. Takže vytváří to jeden celek, který do budoucna by měl návštěvníka motivovat k tomu, aby na tom Těšínsku, nebo Českotěšínsku a Jablunkovsku strávil celý den. Začne archeologií, potom se přemístí do Českého Těšína, může se vypravit do polského Těšína na Piastovskou věž a nakonec tady do podhorské části Těšínska, kde může ten pobyt a návštěvu muzea spojit i s turistickými atraktivitami, s návštěvou Beskyd a podobně.
      Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/frydeckomistecko/jablunkov/11000023077/rekonstrukci-knizeciho-domu-v-jablunkove-bedlive-sleduji-pamatkari