Filip Vrobel, historik muzea Rýmařov: „Ta historie se začala psát, když bratři Emil a Adolf Schielové tady zakoupili pozemek, na kterém vytvořili svůj hedvábnický podnik. Později se k nim přidal jejich bratr Franz, který poté podnik i vedl. Co se týče portfolia, tak firma vytvářela a prodávala jak brokát, taky taft, různé nákrčníky, kravatoviny a mimo jiné i dámské šatovky. Podnik byl skutečně úspěšný.“
Během druhé světové války se podnik zaměřil na padákové hedvábí. Firma úspěšně přežila znárodnění i totalitní režim a v roce 2014 odštěpením rýmařovského závodu vznikla samostatná Hedva Český brokát.
Martina Kohoutková, jednatelka Hedvy Český Brokát: „Od toho roku 2014 jsme se obrovsky posunuli směrem k tomu, že jsme si vybrali produkt, který je něčím zajímavý, jedinečný, protože konkurence z východu a tlak na snížení ceny je obrovský. Ten produkt je brokát.“
V současnosti se firma zaměřuje především na obnovu folklórních součástí, jako kroje.
Martina Kohoutková, jednatelka Hedvy Český Brokát: „K našim obrovským odběratelům patří zákazníci z Rumunska, což navazuje na ten krojový program a děláme tam šátky. V Rumunsku ej část obyvatel, co chtějí obnovit ty své vzory, takže asi třetina naší loňské produkce směřovala ve formě šátků do Rumunska. Děláme ale také brokáty historické a stylové, jsou to brokáty, ketré se tady nikdy nepřestaly tkát už od dob Flemichů a Schielů.“
Specialitou podniku je výroba tkanin na žakárských strojích.
Martina Kohoutková, jednatelka Hedvy Český Brokát: „Máme tady předlohu vykreslenou v červené a bílé barvě. Jsou to vlastně dvě pozice, které se kdysi ručně vytloukali do takových papírových karet. Ty se pak seřadily do pásu a pás se žakárskými kartami se nasadil na žakárský stroj. Ten pomocí jehliček, které buďto zaskočili do té dírky nebo ne dokázal udělat to, že nahoře, na tom tkacím stroji se nit buď zvedla nebo nezvedla a kde se zvedla vznikl osnovní vazný bod, který odpovídá tomu červenému místu a vytváří nám tam ten vzor.“
Lidé v Hedvě mohou nahlédnout do historických expozic, prodejny a během speciálních prohlídek i do výroby.
Martina Kohoutková, jednatelka Hedvy Český Brokát: „Nacházíme se na tkalcovně. Máme tady celkem 30 strojů, z čehož 10 jsou nejstarší kousky, které ještě fungují a jsou ovládány žakárským strojem, který čte papírové karty. Ten zbytek těch žákárů je elektronický a tady vidíme, jak ten vzor krásně přibývá. Normálně stroj dokáže za minutu utkat od jednoho cm až po dvacet třeba.“
Součástí prohlídky je i návštěva původní prodejny z roku 1926. Byla převezena z Prahy.
Růžena Zapletalová, ředitelka Městského muzea Rýmařov: „V této původní prodejně mohou návštěvníci vidět původní designové knihy ze 20. a 30. let.“
Letos se mohou návštěvníci těšit i na speciální prohlídky.
Růžena Zapletalová, ředitelka Městského muzea Rýmařov: „Máme tady i mimořádné prohlídky během července, srpna a září a provází jimi divadelníci a dostanou se taky do provozu.“
Textilka si dělá jméno ve světě dodnes. V roce 2021 například navštívili její zástupci Vatikán, aby papeži osobně předali brokátové desky. Hedvu mohou lidí navštívit i v rámci Technotrasy, která připomíná technickou a řemeslnou vyspělost severní Moravy a Slezska.
