55 metrová těžní věž dolu Staříč I ve Sviadnově už mizí místním před očima. Společnost OKD začala s její postupnou likvidací. Obec přitom dlouhodobě usilovala, aby byla věž prohlášena za kulturně-technickou památku. Letos v říjnu bylo ale vydáno jasné rozhodnutí o její demolici.
Dělníci postupně odřezávají horní části na ocelové konstrukci těžní věže. U toho jim asistují dva velké autojeřáby. 55 metrů vysoká těžní věž vydržela ve Sviadnově 38 let, teď postupně mizí a místní to velmi mrzí.
Anketa: "Myslíme si tady všichni, že by to mělo zůstat jako kulturní památka. Bylo by to nějaké lákadlo Sviadnova a nějaký vzpomínka na to, co tady bylo a asi je to chyba."
Pavel Hujer, nadšenec do hornictví: "Byla by to perfektní rozhledna pro lidi, takže teď záleží. Chceme postavit radši novou rozhlednu z nějakých evropských fondů nebo z něčeho nebo využijeme stávající kulturní památku?"
Věž váží 293 tun a vtažná jáma pod ní má hloubku 907 metrů, od poloviny nahoru je už ale zalitá betonem. Po roce 2000 sloužil důl jen k větrání, které bylo zastaveno v roce 2014 a důl postupně zakonzervován.
Ivan Zigo, bývalý horník: "Obrovská škoda, protože co já vím, tak je vytěžené asi vlastně polovina, co tady bylo, těch zásob toho uhlí."
Obec chtěla, aby byla věž prohlášena za kulturní památku, podobně jako vedlejší kulatá železobetonová, postavená v roce 1963.
Adam Folvarčný, místostarosta Sviadnova: "Za naši obec to považujeme za trochu nešťastné, protože věž jsme vlastně chápali celou dobu jako místní dominantu. V tomto směru jsme dvakrát inicovali i řízení na ministerstvu kultury."
Sviadnov nyní jedná se společností OKD o vytvoření místa, které by těžbu na tomto území důstojně připomínalo.
Pravděpodobně kus horniny uvolněné při důlních pracích zranil v úterý odpoledne několik horníků v podzemí poslední činné černouhelné šachty v zemi - Dolu ČSM ve Stonavě. Jednoho zraněného musel do nemocnice přepravit vrtulník.
Těžební společnost OKD získala od Ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivu hornické činnosti na životní prostředí. Takzvaná EIA platí pro období roku 2024 až do ukončení činnosti. Posuzovaná hornická činnost zahrnuje dobývání uhlí i technickou likvidaci Dolu ČSM, která bude následovat po ukončení těžby.
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo v jezeře Kozinec na Karvinsku výskyt takzvané zlaté řasy. Řasa sama o sobě není pro vodní organismy škodlivá, negativní vliv na ně ale může mít toxin, který řasa produkuje. Rozbory prokázaly výskyt řasy i toxinu, byly to však bezpečné hodnoty. O rozbor vody za účelem hledání zlaté řasy požádalo v září Polsko po nálezu uhynulých ryb v polských vodách. V Polsku se řasa objevuje například v Baltském moři, do kterého ústí řeka Odra.
V pátek 4. října 2024 složky IZS u úniku oxidu uhelnatého v jednom z bytů. Na místě byly nalezeny dvě osoby v bezvědomí. Zatímco jednu osobu se podařilo zachránit, druhá bohužel zemřela. Oxid uhelnatý je smrtelně nebezpečný plyn, který vzniká při nedokonalém hoření a hasiči apelují na používání detektorů.
Datum 28. září se zapíše do historie oddílu karvinských bikerů jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Oficiálně se jim podařilo zprovoznit síť stezek plnou trailů , kterou právě v tento den slavnostně otevřeli.
Ostravský magistrát se stal opět vítězem ankety o nejpřívětivější úřad v Moravskoslezském kraji. Soutěž každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky. Podle primátora města Jana Dohnala mají na ocenění velkou zásluhu zaměstnanci, kteří svou práci odvádějí nadstandardně.
Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji po jednáních s hnutím ANO míří do opozice. Podle lídra Radka Kani jsou podmínky, které si ANO stanovilo, v rozporu s hodnotami a programem koalice. SPOLU se stane kritickou, ale konstruktivní opozicí nové krajské vlády.
Do Opavy stále nejezdí vlaky. Povodeň poničila železniční trať z Opavy ve směru na Ostravu i na Krnov a také z Opavy do Malých Hoštic a dále do Kravař. Místo vlaků tak cestující přepravují autobusy.
V Ostravě-Porubě teď pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030 s přesahem do roku 2040. Zapojit se do něj může i široká veřejnost a jeho cíle by měl obvod plnit nehledě na tom, kdo bude v jeho vedení.
Nefunkční topení na základní škole i omezení v domě s pečovatelskou službou. Centrální ostravský obvod řeší postupně škody, které napáchala povodeň v části Přívoz. Bojuje se hlavně s časem, aby bylo všechno uklizeno, vysušeno a opraveno, než začne zima.
Slezská Ostrava bude mít vlastní velkokapacitní kulturní dům a ani větší akce už se tak nebudou muset konat mimo obvod. Stavba Multifunkčního domu v Muglinově sice momentálně stojí kvůli neshodám se zhotovitelem, už na jaře by se ale mělo znovu pokračovat v práci.
Starý zámek ve Studénce město obnovuje postupnými kroky už několik let. Prioritou je oprava střechy. Na rekonstrukci památkově chráněného objektu se daří získávat dotace z Ministerstva kultury.
Po jednáních o nové koalici v Moravskoslezském kraji představil budoucí hejtman Josef Bělica (ANO) finální složení krajské rady. SPD získalo dvě pozice radních, zatímco SPOLU míří do opozice. Počet radních zůstane stejný. Ustavující zastupitelstvo proběhne pravděpodobně 21. října 2024.
Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.
Vždy každé dva roky se v Rýmařově koná největší akce ve městě, jakou jsou Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Park ve Flemmichově zahradě vždy zaplní tisíce návštěvníků, aby si užili umění dřevařů, lesnickou techniku, myslivecké expozice i kulturní programy. Nejinak tomu bylo i letos.
Další dominanta hornictví pomalu mizí. Ve Sviadnově se bourá těžní věž dolu Staříč
Vydáno 24. listopadu 2020 16:04, Celý MS kraj, Jiří Cileček
55 metrová těžní věž dolu Staříč I ve Sviadnově už mizí místním před očima. Společnost OKD začala s její postupnou likvidací. Obec přitom dlouhodobě usilovala, aby byla věž prohlášena za kulturně-technickou památku. Letos v říjnu bylo ale vydáno jasné rozhodnutí o její demolici.
Dělníci postupně odřezávají horní části na ocelové konstrukci těžní věže. U toho jim asistují dva velké autojeřáby. 55 metrů vysoká těžní věž vydržela ve Sviadnově 38 let, teď postupně mizí a místní to velmi mrzí.
Anketa: "Myslíme si tady všichni, že by to mělo zůstat jako kulturní památka. Bylo by to nějaké lákadlo Sviadnova a nějaký vzpomínka na to, co tady bylo a asi je to chyba."
Pavel Hujer, nadšenec do hornictví: "Byla by to perfektní rozhledna pro lidi, takže teď záleží. Chceme postavit radši novou rozhlednu z nějakých evropských fondů nebo z něčeho nebo využijeme stávající kulturní památku?"
Věž váží 293 tun a vtažná jáma pod ní má hloubku 907 metrů, od poloviny nahoru je už ale zalitá betonem. Po roce 2000 sloužil důl jen k větrání, které bylo zastaveno v roce 2014 a důl postupně zakonzervován.
Ivan Zigo, bývalý horník: "Obrovská škoda, protože co já vím, tak je vytěžené asi vlastně polovina, co tady bylo, těch zásob toho uhlí."
Obec chtěla, aby byla věž prohlášena za kulturní památku, podobně jako vedlejší kulatá železobetonová, postavená v roce 1963.
Adam Folvarčný, místostarosta Sviadnova: "Za naši obec to považujeme za trochu nešťastné, protože věž jsme vlastně chápali celou dobu jako místní dominantu. V tomto směru jsme dvakrát inicovali i řízení na ministerstvu kultury."
Sviadnov nyní jedná se společností OKD o vytvoření místa, které by těžbu na tomto území důstojně připomínalo.